V tomto článku prozkoumáme Bravaisova mřížka a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Bravaisova mřížka je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí a vyvolalo v dnešní společnosti široký zájem a diskusi. V průběhu historie hrál Bravaisova mřížka klíčovou roli při definování identit, technologického rozvoje, mezilidských vztahů a dalších základních aspektů lidské zkušenosti. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Bravaisova mřížka formoval a nadále utváří způsob, jakým ve světě myslíme, cítíme a jednáme. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky Bravaisova mřížka a jeho význam v neustále se měnícím globálním kontextu.
Bravaisova mřížka je v geometrii a krystalografii definovaná jako nekonečná soustava bodů vytvořená z daného bodu všemi jeho translacemi (posuny) určenými diskrétním bodem (vektorem) - r. V trojrozměrném prostoru platí:
r = n1a + n2b + n3c
kde
n1, n2, n3 jsou celá čísla,
a, b, c nekomplanární vektory
Kromě popsaných Bravaisových trojrozměrných mřížek mohou být také jednorozměrné (lineární) nebo dvojrozměrné (rovinné).
Trojrozměrné Bravaisovy mřížky popisují prostorové krystalové struktury minerálů podle typu jejich elementární (základní) buňky. Mnohonásobným opakováním této buňky se beze zbytku vyplní prostor krystalu. Elementární buňky se rozdělují na primitivní (čítající jeden mřížkový bod na buňku) a centrované (čítající více mřížkových bodů na buňku). Existuje celkem 14 možných uspořádání elementární buňky, tedy 14 Bravaisových mřížek. Základní vlastností Bravaisovy mřížky je, že při jakékoliv volbě směru se mřížka jeví přesně stejně z každého z bodů mřížky (mřížkových uzlů).
Bravaisova mřížka je pojmenovaná podle svého objevitele francouzského přírodovědce Augusta Bravaise (1811-1863), který kolem roku 1849 klasifikoval možné translační mřížky umístěním stejných rovnoběžnostěnů (elementárních buněk) ve všech směrech. Rohy buněk pak tvořily trojrozměrnou bodovou (krystalovou) mřížku.
Elementární buňka
Příklad rovnoběžnostěnu, který může tvořit elementární buňku
Elementární (základní) buňka je rovnoběžnostěn a existuje pouze 14 jedinečných možností, jak jej v prostoru poskládat. Elementární buňka musí splňovat tato Bravaisova pravidla:
Příklad vyznačení mřížkových parametrů v elementární buňce
Počet pravých úhlů v základní buňce musí být maximální.
Symetrie základní buňky musí být shodná se symetrií celé mřížky.
Při dodržení předchozích podmínek musí být objem základní buňky minimální.
V případě, kdy symetrie nemůže rozhodnout, vybírá se základní buňka, tak aby její hrany byly co nejkratší.
Elementární buňka je popsaná základními vektory (a, b, c), které definují hrany elementární buňky a jejich délky jsou základní periody mřížky. Společně se třemi úhly (α, β, γ), které základní vektory svírají, tvoří těchto šest hodnot mřížkové parametry.
Primitivní a centrovaná buňka
Elementární buňky můžeme rozdělit na primitivní (čítající jeden mřížkový bod na buňku) a centrované (čítající více mřížkových bodů na buňku):
Primitivní buňka (P)
Bazálně centrovaná (C)
Plošně centrovaná (F)
Prostorově centrovaná (I)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bravaisova mřížka na Wikimedia Commons 
