V dnešním světě se Bouřňák stalo tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí. Od svého vzniku upoutal Bouřňák pozornost veřejnosti a vyvolal neustálou debatu v různých oblastech. Jeho dopad se odrazil ve společnosti, politice, ekonomice a kultuře a stal se ústředním tématem globální agendy. Jak se Bouřňák neustále vyvíjí a nabývá nových forem, její vliv se globálně rozšiřuje a vytváří nekonečné perspektivy a názory. V tomto článku prozkoumáme různé okraje Bouřňák a analyzujeme jeho důležitost v současném kontextu.
Bouřňák | |
---|---|
![]() Bouřňák | |
Vrchol | 869 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Pohoří | Krušné hory / Loučenská hornatina |
Souřadnice | 50°41′7″ s. š., 13°42′24″ v. d. |
![]() ![]() Bouřňák | |
Povodí | Bílina, Wilder Weißeritz |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bouřňák (německy Stürmer) je 869 metrů vysoký vrchol, nacházející se v Loučenské hornatině, ve východní části Krušných hor. Na Bouřňáku je lyžařské středisko. Na vrcholu stojí horský hotel, který se dnes nazývá Hotel Bouřňák – Chata Karla Líma. Od roku 1975 je na ní umístěna pamětní deska Karla Líma, který byl na začátku 20. století v Krušných horách prvním českým lyžařem a zasloužil se o stavbu první české chaty v Krušných horách. Základní kámen byl položen roku 1928 a v roce 1930 byla chata otevřena. Karel Lím také pojmenoval kopec Stürmer jako Bouřňák.
Na Bouřňáku je šest sjezdovek (1 mírná, 4 středně náročné a 1 obtížná) a cvičný svah pro začátečníky. Z Mikulova vedou na Bouřňák dva vleky. Výchozí přístup k vlekům je od parkoviště v Mikulově nebo při dobré sjízdnosti silnice z Mikulova na Moldavu lze využít i parkoviště v Novém Městě poblíž začátku běžkařských tratí. Na Bouřňáku se nachází stanice Horská služby.
Na Bouřňáku se nachází přírodní památka Buky na Bouřňáku.[1] Jedná se o větrem zdeformované buky a některé chráněné a vzácné rostliny (např. prha arnika). Podnebí je velmi studené, ročně spadne přibližně 900 mm srážek. Nedaleko se nacházejí tři větrné elektrárny.