V dnešním článku prozkoumáme téma Bosenská křížová výprava do hloubky, analyzujeme jeho význam v různých kontextech a jeho význam v dnešní společnosti. Od svých počátků až po vývoj v průběhu času byl Bosenská křížová výprava předmětem studia a debat a ovlivnil myšlení a populární kulturu. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se budeme zabývat různými aspekty, které tvoří Bosenská křížová výprava, a prozkoumáme jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Na základě dat, studií a relevantních informací se snažíme nabídnout komplexní pohled na Bosenská křížová výprava a poskytnout našim čtenářům obohacující a neotřelý pohled na toto téma.
Bosenská křížová výprava | |||
---|---|---|---|
konflikt: Křížové výpravy | |||
Trvání | 1235–1241 | ||
Místo | Bosna, možná také Slavonie a Zahumlje | ||
Výsledek | Status quo ante bellum, obsazené bosenské pohraničí získal banát zpátky zanedlouho po ukončení války. | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bosenská křížová výprava bylo v letech 1235–1241 vojenské tažení Uherského království proti Bosenskému banátu. Výpravu vedl Koloman Haličský. Křižáci se však nedostali dál, než jen do bosenského pohraničí. V té době bylo Uhersko nuceno obrátit svou pozornost opačným směrem proti náhlému vpádu Mongolů. Podnětem k uspořádání výpravy proti Bosně bylo zde rozrostlé heretické hnutí bogomilů, z nichž někteří padli za oběť při násilnostech a upalování iniciovaným dominikány.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bosnian Crusade na anglické Wikipedii.