Bor (Stolové hory)

V dnešním světě hraje Bor (Stolové hory) zásadní roli v životech lidí. Od svého vzniku má Bor (Stolové hory) významný dopad na různé aspekty společnosti, od způsobu, jakým komunikujeme, až po způsob, jakým provádíme naše každodenní činnosti. V tomto článku prozkoumáme roli, kterou Bor (Stolové hory) hraje v našem každodenním životě, a také její dopad v různých oblastech. Od svého vlivu na populární kulturu až po svou relevanci v akademické oblasti se Bor (Stolové hory) ukázalo jako téma velkého zájmu a aktuálního dne. Prostřednictvím tohoto výzkumu se budeme snažit lépe porozumět roli Bor (Stolové hory) v našich životech a jejímu vlivu na svět kolem nás.

Bor
Skalniak
Bor vpravo vpředu, vlevo za ním Hejšovina
Bor vpravo vpředu, vlevo za ním Hejšovina
Vrchol915 m n. m.
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PolskoPolsko Polsko
PohoříOrlická oblast / Stolové hory
Souřadnice50°28′19″ s. š., 16°19′16″ v. d.
Bor (Skalniak)
Bor (Skalniak)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bor (německy Spiegelberg /bei Cudowa/, polsky Skalniak, 915 m n. m.)[1][2]–  hora a horský masiv ve Stolových horách (polsky Góry Stołowe, německy Heuscheuergebirge) ve středních Sudetech na hranici Královéhradeckého kraje a Dolnoslezského vojvodství.

Umístění a popis

Hora Bor nad Hronovem

Bor je hraniční hora a také vrchovina, nacházející se v Orlické oblasti (středních Sudetech) asi 6 km východně od města Hronova. Borem pokračuje hřbet Orlických hor dále na sever. Spolu s Velkou Hejšovinou tvoří nejvyšší část Stolových hor. Ty se z pohledu českého zeměpisectví omezují jen na tyto dva masivy, z pohledu polské geografie však Stolové hory pokračují na české území na západ Broumovskými stěnami.

Bor je významnou dominantou především města Hronova. Na jeho severním úpatí leží městys Machov. Při pohledu ze západu z Čech od Hronova nebo Police nad Metují se jeví jako stolová hora, zatím co při pohledu od východu z Kladské kotliny působí jako členitý masiv s několika vrcholy, z nichž nejvyšší je Skalniak. Jeho výška je stále předmětem sporů zejména ve vztahu k Velké Hejšovině [3]. Další známé vrcholy jsou Bludné skály (pol. Błędne Skały, něm. Wilde Löcher, 852 m n. m.), Ptak (841 m n. m.) nebo Ptasia Góra (851 m n. m.)

Na Bludných skalách je hojně navštěvovaný skalní labyrint s nádhernou vyhlídkou nad Sypací skálou (jež je již na české části Boru). 95% masivu se nachází na území Polska, v České republice je jen severní svah, na němž je i česká vyhlídka pod Sypací skálou. Část u Bludných skal je typická náhorní rovina, která spadá prudce svými západními a severními svahy na české území. Většina masivu je porostlá lesem. Bor je často uváděn jako druhý nejvyšší vrchol Stolových hor hned za Velkou Hejšovinou (919 m n. m.) Ve výšce cca 700 m n. m. je pod vrcholem Boru ještě na polské straně obec Bukowina Kłodzka s rozlehlou horskou loukou.

Bor v umění

Bor najdeme v díle Aloise Jiráska, především pak v jeho kronice U nás[4]. Jelikož nejznámějším ilustrátorem této románové kroniky je Adolf Kašpar, objevuje se Bor také na řadě jeho ilustrací. Bor a okolí se objevují na obrazech Antonína Hudečka, který v letech 1910 - 1924 působil v Machově a okolí[5] a též místního krajináře Jindřicha Sitte.[6]

Reference

  1. ↑ Błędne Skały . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-13. (polsky) 
  2. ↑ Seznam. Bor. Hora, výškový bod . mapy.cz . Dostupné online. 
  3. ↑ Skalniak – najwyższy szczyt Gór Stołowych?
  4. ↑ JIRÁSEK, Alois. U nás. Nová kronika. 4 svazky. 2. vyd. Praha: Odeon, 1927. 496, 481, 564, 499 s. 
  5. ↑ KARLÍKOVÁ, Ludmila. Antonín Hudeček. 1. vyd. Praha: Odeon, 1983. 82 s. 
  6. ↑ Jindřich Sitte . Police nad Metují: Knihovna města Police nad Metují . Dostupné v archivu. 

Literatura

  • Scharenberg W.: Handbuch für Sudeten-Reisende mit besonderer Berücksichtigung für Freunde der Naturwissenschaften und die Besucher schlesischer Heilquellen. Breslau 1846. 321 s.
  • Podhorský M.: Broumovská vrchovina : Adršpašsko-teplické skály, Góry Stołowe. 3. vyd. Praha : Freytag & Berndt, 2014. 160 s
  • Koudelková E.: Výpravy do Českého koutku. Liberec 2012. 246 s.
  • Imlauf L,. Hladký L., Nedvědová, H., Čuhanič, P.: Hronov a okolí. Hronov i okolice. The town Hronov and its surroundings. Hronov  . 132 s.
  • Meier J.: Broumovsko & literatura: kapitoly z literárního místopisu. Liberec, Bor 2003. 177 s.
  • Bauer H., Lukášek, J. Kaválek, M.: Broumovsko: kraj mého života = country of my life = die Gegend meines Lebens = kraina mego życia = land van mijn hart. 2. vyd. Broumov 2008. 144 s.
  • David, P., Soukup V.: 666 přírodních krás České republiky. 1. vyd. Praha 2003. 224, 58 s.

Galerie

  • Antonín Hudeček: Krajina s kostelíkem (Machov, v pozadí hora Bor)
    Antonín Hudeček: Krajina s kostelíkem (Machov, v pozadí hora Bor)
  • Ilustrace Adolfa Kašpara k Jiráskově kronice U nás, v pozadí hora Bor
    Ilustrace Adolfa Kašpara k Jiráskově kronice U nás, v pozadí hora Bor