V dnešním článku budeme hovořit o Bonifác Wolmut, tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem. Bonifác Wolmut je téma, které vyvolává debaty a kontroverze, protože má mnoho úhlů pohledu a protichůdné názory. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Bonifác Wolmut, analyzujeme jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a jeho význam v současném kontextu. Kromě toho se ponoříme do možných důsledků Bonifác Wolmut a různých pozic, které v této věci existují. Čtěte dále a zjistěte vše, co potřebujete vědět o Bonifác Wolmut!
Bonifác Wolmut | |
---|---|
Narození | 16. století Überlingen |
Úmrtí | 28. dubna 1579 Praha |
Povolání | architekt |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bonifác Wolmut, též Wohlmut nebo Wohlmuth (před 1510 Überlingen, Bádensko – před 28. dubnem 1579, Praha) byl německý renesanční kameník, stavitel a dvorní architekt Ferdinanda I. Působil ve Vídni, zejména na Pražském hradě, kde spolupracoval s pražskými italskými staviteli a inspiroval ho Andrea Palladio. Jeho dílo se pohybuje od pozdní gotiky po renesanci.
Bonifaz Wohlmuth pocházel z Kostnice (nebo z Überlingenu, které leží 20 km severněji na protějším břehu Bodamského jezera), roku 1543 získal měšťanské právo ve Vídni jako kameník a roku 1547 vytvořil plán obrany Vídně před tureckým obléháním.
Roku 1554 je uváděn jako „královský stavitel“ v Praze, kde od roku 1556 pracoval na stavbě letohrádku Hvězda.
V roce 1564 byl povolán k opravám na Pražském hradě, který předtím roku 1541 vyhořel. Zvítězil v soutěži na zaklenutí Staré sněmovny a schodiště vedle Vladislavského sálu (1557-1563), v letech 1557-1560 stavěl hudební kruchtu v chrámu sv. Víta a helmu s bání na jeho hlavní věži. V letech 1568-1569 stavěl Míčovnu.
Kolem roku 1571 postavil sjednocením tří domů (pozdější) Rohanský palác a zřejmě poté odešel do výslužby s penzí.
V roce 1571 si postavil dům na Pohořelci, který opět roku 1575 prodal a koupil dům na Novém Městě pražském.
Zemřel patrně jako bezdětný vdovec počátkem roku 1579.[1]