Dnes budeme hovořit o Bonaventura Cavalieri, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Bonaventura Cavalieri je téma, které vyvolalo v dnešní společnosti mnoho kontroverzí a debat, protože má velký dopad na naše životy. S nástupem technologií a globalizací se Bonaventura Cavalieri stal relevantním tématem ve všech oblastech, od politiky po popkulturu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Bonaventura Cavalieri a jeho vliv na naši společnost a jak utváří svět, ve kterém žijeme.
Bonaventura Cavalieri | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Francesco Cavalieri |
Narození | 1598 Milán |
Úmrtí | 30. listopadu 1647 (ve věku 48–49 let) Bologna |
Místo pohřbení | kostel sv. Marie e San Domenico della Mascarella (44°29′59″ s. š., 11°21′ v. d.) |
Alma mater | Univerzita v Pise (do 1619) |
Povolání | matematik, astronom, řeholník a teolog |
Zaměstnavatel | Boloňská univerzita (1629–1646) |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Funkce | převor (1629–1647) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bonaventura Francesco Cavalieri či Cavalerius (1598 Milán – 30. listopad 1647 Bologna) byl italský matematik, astronom a fyzik, také řeholník a teolog. Známé jsou jeho příspěvky v oblasti optiky (zejména zrcadel) a mechaniky. Jím definovaný Cavalieriův princip ("tělesa se stejně velkými podstavami a výškami mají stejný objem, pokud mají řezy rovnoběžné s podstavami a vedené ve stejné vzdálenosti od podstav stejné obsahy") předjímá objev integrálního počtu. Podle Galilea Galileiho byl Cavalieri nejzasvěcenějším geometrem od dob Archimédových.
Jméno Bonaventura nebylo křestní, ale otcovo. Přijal ho při vstupu do jesuatského řádu (nezaměňovat se známějším jezuitským řádem) roku 1615. Působil v jesuatském klášteře v Pise, kde se setkal s matematikem a Galileovým žákem Benedetto Castellim. Ten Cavalieriho nadchl pro geometrii. Cavalieri ji pak vyučoval na univerzitě v Pise. Castelli také představil Cavalieriho Galileovi. Stali se přáteli a dochovala se jejich korespondence. Milovník vědy, milánský arcibiskup Federico Borromeo pak Cavalieriho přeložil do Milána, kde Cavalieri učil teologii v klášteře San Girolamo. V Miláně působil v letech 1620–1623. Poté byl tři roky v lombardském Lodi, později krátce v Římě, v letech 1626–1629 v Parmě, poté znovu v Miláně, aby v roce 1629 konečně získal vytoužené profesorské místo, a to na univerzitě v Bologni, kde učil až do smrti. Zároveň byl představeným tamního jesuatského kláštera. Vydal zde jedenáct knih, včetně slavné Geometrie (1635).[1]
Na Měsíci je po něm pojmenován kráter.