Boltyš

V dnešním světě se Boltyš stal problémem, který vzbuzuje velký zájem a diskuse. S rozvojem technologií, globalizací a společenskými změnami se Boltyš umístil jako relevantní téma, které ovlivňuje lidi všech věkových kategorií, kultur a životních stylů. Od svého vzniku Boltyš generuje nekonečné protichůdné názory, výzkumy a úvahy, které se snaží pochopit jeho vliv na různé aspekty každodenního života. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé dimenze a perspektivy Boltyš s cílem nabídnout komplexní vizi, která přispívá k obohacení dialogu a porozumění tomuto tématu.

Kráter Boltyš
Délka24 km
Šířka24 km
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Map
Souřadnice48°45′ s. š., 32°10′ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boltyš je velký impaktní (dopadový) kráter, nacházející se v Kirovohradské oblasti na území dnešní centrální Ukrajiny. Jeho stáří činí přibližně 65,39 milionu let.[1]

Popis a historie

Má šířku asi 24 kilometrů, hloubku kolem 550 metrů a byl vytvořen dopadem velkého meteoritu asi před 65,17 milionu let (+- 0,64 m. l.). Podle jiných odhadů má však stáří asi 65,8 až 66,2 milionu let. Je tak zhruba stejně starý jako známější a mnohonásobně větší Chicxulub z Mexického zálivu. Je možné, že dopadl o několik tisíciletí dříve a podílel se na katastrofě K-Pg, kdy vyhynuli například neptačí dinosauři, ptakoještěři a další skupiny živočichů.[2] Kráter byl objeven již v 60. letech minulého století při průzkumu a pátrání po zdrojích nerostných surovin v oblasti, od roku 2002 je přímo vědecky zkoumán. V současnosti leží přes 500 metrů pod povrchem země (je překryt sedimentem, hromadícím se po celé miliony let po jeho vzniku).[3]

V období paleogénu (starších třetihor) se kráter na dlouhou dobu proměnil ve velké jezero, v jehož sedimentech jsou nacházeny početné fosilie vodních živočichů.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOCHA, Vladimír. Boltyš je v tom nevinně. OSEL.cz . 23. června 2021. Dostupné online.  (česky)
  2. ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosauri-objev.A200110_121910_veda_mla
  3. ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-druhohory-triceratops-boltys.A220317_111449_veda_vse
  4. ↑ A. Dubikovska & O. Kovalchuk (2023). Biometric Analysis of Fish Remains from Palaeolake Boltysh (Ukraine) (PDF). Zoodiversity. 58 (1): 79-88. doi: https://doi.org/10.15407/zoo2024.01.079

Literatura

  • Grieve R. A. F., Reny G., Gurov, E. P., Ryabenko V. A. (1985). Impact Melt Rocks of the Boltysh Crater. Meteoritics. 20: 655.
  • Gurov E. P., Gurova H. P. (1985). Boltysh Astrobleme: Impact Crater Pattern with a Central Uplift. Lunar & Planetary Science XVI: 310–311.
  • Kashkarov L. L., Nazarov M. A., Lorents K. A., Kalinina G. V., Kononkova N. N. (1999). The Track Age of the Boltysh Impact Structure. Astronomicheskii Vestnik. 33: 253.
  • Kelley S. P., Gurov E. (2002). The Boltysh, another end-Cretaceous impact. Meteoritics & Planetary Science. 37: 1031–1043.
  • Jolley D., Gilmour I., Gurov E., Kelley S., Watson J. (2010). Two large meteorite impacts at the Cretaceous-Paleogene boundary Geology. 38: 835–838. doi: 10.1130/G31034.1.
  • A. Zorzi, S. M. Tikoo, G. C. Beroza & N. H. Sleep (2022). Reevaluating Links Between Meteorite Impacts and Early Cenozoic Global Warming Archivováno 10. 6. 2022 na Wayback Machine.. Geophysical Research Letters (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1029/2022GL099313

Externí odkazy