V oblasti Bolimów se v průběhu let objevilo mnoho vyšetřování, diskuzí a debat. Od svého vzniku je Bolimów předmětem zájmu nejen na akademické úrovni, ale i ve společnosti obecně. Jeho dopad byl takový, že pronikl do různých aspektů každodenního života, od kultury, politiky, ekonomiky až po technologie. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam Bolimów, jeho důsledky a jeho vliv v dnešním světě. Od jeho počátků po současnost budeme analyzovat jeho vývoj a jeho roli v současné společnosti.
Bolimów | |
---|---|
![]() Kostel Nejsvětější Trojice | |
Poloha | |
Souřadnice | 52°4′35″ s. š., 20°9′47″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Vojvodství | Lodžské |
Okres | Skierniewice |
![]() ![]() Bolimów | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 3,78 km² |
Počet obyvatel | 899 (2022) |
Hustota zalidnění | 237,8 obyv./km² |
Správa | |
Status | Město |
Starosta | Stanisław Linart |
Vznik | 1370 |
Oficiální web | www |
PSČ | 99-417 |
Označení vozidel | ESK |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bolimów je město v okrese Skierniewice, v Lodžském vojvodství, v Polsku. Je sídlem správního obvodu Gmina s názvem Gmina Bolimów. Město leží zhruba 14 kilometrů severně od Skierniewic a 58 kilometrů severovýchodně od Lodže. Název města dal jméno stejnojmennému krajinnému parku Bolimów. Městem protéká řeka Rawka. Žije zde 899 obyvatel.
Historie města sahá až do roku 1370[1], od kterého je považováno za město. Bolimów byl dokonce městem královským, a to až do rozdělení Polska, od roku 1815 se pak nacházel v ruské části Polska. Od roku 1773 se ve městě začali usazovat Židé. V roce 1794 čítala židovská obec celkem 33 obyvatel. Po Chmelnickém povstání a vyhnání z Rakouska se počet ortodoxních Židů ve městě zvyšuje. V roce 1800 žilo v Bolimówě 84 Židů.[2] Vzhledem k rostoucímu počtu Židů byla v Bolimówě založena židovská komunita, vybudována zde byla taktéž synagoga.
Během 1. světové války, v období od prosince 1914 do července 1915, probíhala u Bolimowa frontová linie (která byla součástí větších bojů), táhnoucí se podél řek Rawka a Bzura. Dne 31. ledna 1915 zde německá armáda poprvé použila chemické zbraně. Ruské pozice byly ostřelovány dělostřeleckými granáty se symbolem T naplněné xylylbromidem, slzným činidlem, a množstvím chemických granátů označených „Ni“ (německy Nispulver ) – způsobující kýchání. Vzhledem k nízké teplotě vzduchu (−3 °C) se však tento plyn neodpařil, a proto se útok ukázal jako neúčinný.
O necelý půl rok později, 31. května 1915, došlo k největšímu plynovému útoku na východní frontě. Německé jednotky zde použily proti ruské armádě 264 tun kapalného chlóru, umístěného před ruskými zákopy. Toto množství bylo více než dvojnásobkem množství plynu použitého při plynovém útoku provedeném 22. dubna 1915 poblíž Ypres. Během zhruba hodiny zemřelo několik tisíc lidí (přesný počet není znám). Mnozí následně zemřeli v nemocnicích na otravu plynem. Celkem německý plynový útok zabil téměř 11 000 lidí.
V letech 1954–1972 obec patřila a byla sídlem úřadů obce Bolimów. V letech 1975–1998 město administrativně patřilo do Skierniewického vojvodství. Městská práva byla Bolimówě znovu udělena roku 2022. [3]
Národní památkový ústav Polska registruje v Bolimówě tyto památky:
Samotným centrem města prochází silnice II/705, která je spojnicí měst Sochaczew a Skierniewice. Významnější dopravní stavbou na území města je však dálnice A2 "autostrada wolności", která probíhá od západu k východu celým Polskem. Do Bolimówa na ni však není přímý sjezd.
Železniční doprava do města zavedena není, nejbližší železniční zastávkou je Jasionna Łowicka, vzdálená od města 5,5 kilometru. Autobusová doprava je do města zajišťována díky jedné zastávce v centru, odkud odjíždí autobusové spoje do přilehlých vsí.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolimów na polské Wikipedii.