Boleslav I. Opolský | |
---|---|
Narození | Desetiletí od 1250 |
Úmrtí | 14. května 1313 |
Pohřben | Opolí |
Potomci | Boleslav II. Opolský, Boleslav I. Falkenberský a Albert Střelecký |
Otec | Vladislav I. Opolský |
Matka | Eufémie Polská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boleslav I. Opolský (1254/58 – 14. května 1313) byl opolský kníže z rodu slezských Piastovců.
Byl synem opolsko-ratibořského knížete Vladislava I. V roce 1280 uzavřel spolu s otcem na šest let spojeneckou smlouvu s vratislavským knížetem Jindřichem IV., zaměřenou především proti poručníkovi českého krále Václava II. braniborskému markraběti Otovi V., avšak po otcově smrti roku 1281 se tato koalice rozpadla.
Po otcově smrti si jeho synové rozdělili knížectví zprvu na tři a později na čtyři samostatná knížectví. Boleslavovi připadla část území s městem Opole. Dne 17. ledna 1291 uzavřel v Olomouci spolu s bratrem Měškem I. Těšínským spojeneckou smlouvu s českým králem Václavem II. V ní se zavázal podporovat českého krále a souhlasil s Václavovou smírčí rolí při řešení konfliktu mezi oběma bratry. Následně se vydal s českým vojskem ke Krakovu, který byl bez vážnějších potíží obsazen, a krátce zde působil jako Václavův zástupce. V roce 1311 podpořil povstání krakovských měšťanů proti Vladislavu Lokýtkovi a následně do znovudobytí města Vladislavem v roce 1312 zde působil jako zástupce českého krále Jana. Je pohřben v kapli svaté Anny ve františkánském klášteru v Opoli.
Předchůdce: Vladislav I. Opolsko-Ratibořský |
Kníže opolský 1281–1313 |
Nástupce: Boleslav II. |