Boj Na Dlouhé
Dnes je Boj Na Dlouhé tématem zájmu a diskuzí v různých oblastech. Od politiky po populární kulturu, Boj Na Dlouhé upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jeho dopad a relevance přesáhly hranice a staly se místem setkání pro debaty a úvahy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Boj Na Dlouhé, analyzujeme jeho vliv na současnou společnost a jeho projekci do budoucnosti. Od jeho počátků až po vývoj v průběhu času se ponoříme do hluboké analýzy, která nám umožní pochopit důležitost Boj Na Dlouhé v naší současné realitě.
| Boj Na Dlouhé | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Druhá světová válka | |||
 Původní památník střetnutí | |||
| Trvání | 26.–27. březen 1945 | ||
| Místo | les nedaleko Leškovic[1] dnes Česká republika | ||
| Souřadnice | 49°46′19″ s. š., 15°32′12″ v. d. | ||
| Výsledek | zničení štábu partyzánů | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
.jpg)
Boj Na Dlouhé byl útok německých jednotek proti štábu partyzánské brigády Mistra Jana Husa (5 mužů a 2 ženy). Tato brigáda vznikla z dvanáctičlenného výsadku ze Sovětského svazu.
Boj
Brigáda působila od konce roku 1944 na českomoravském pomezí. Její činnost byla poměrně destruktivní a Němci prováděli rozsáhlé pročesávací akce pro její dopadení.
26. března 1945 byl nalezen štáb brigády v lese, na místě zvaném „Na Dlouhé“.[2] Brzy byl obklíčen německými jednotkami. Partyzáni (z nichž 5 bylo Sovětů a 2 Češi) se bránili celou noc. Boj skončil, až když vyčerpali své náboje a spáchali sebevraždu. Velitel partyzánů Fomin zanechal podle záznamů Gestapa tyto tři lístky:[3]
| „ | 26. 3. 45. Jsme obklíčeni. Vydržíme do konce. Nepřítel - 300 německých vojáků. Budeme střílet do posledního náboje. 4. ukr. front.
Žijeme pro český národ, za šťastnou budoucnost slovanských národů, za porážku Němců. Fomin 27. 3. 1945 Nemáme čas prorazit, obklíčili nás. Kapitán Fomin. Umíráme za vlast |
“ |
| — 200 | ||
Samotný Fomin ještě jevil známky života, když padl do rukou Němců, ale v chrudimské nemocnici, kam byl převezen, jej zastřelili. Z celého štábu přežil pouze Miroslav Pich-Tůma, který právě pobýval v Přibyslavi.[2] On poté převzal velení brigády.
Jiří Padevět soudí, že: „Důvodem obklíčení byla zřejmě příliš dlouhá a nacisty zaměřená vysílací relace, na odhalení skupiny se podílel i konfident gestapa a pozdější funkcionář KSČ Josef Veselý.“[1]
Padlí
Sovětští partyzáni:
- Alexandr Vasiljevič Fomin
- Ivan Vasiljevič Perchun
- Alexandr Nikolajevič Čepurov
- Marija Nikiforovna Poljakovová
- Lydia Alexandrovna Smyková
Čeští partyzáni:
- Jan Janáček
- Josef Coufal
Němci:
- Hermann Heinz
- Někteří ze členů partyzánské brigády Mistr Jan Hus
-
Velitel major Alexandr Vasiljevič Fomin -
Náčelník štábu nadporučík Ivan Vasiljevič Perchun (* 24. března 1916 – 27. března 1945) -
Politický komisař Miroslav Pich-Tůma -
Radistka Marija Nikiforovna Poljakovová (* 22. dubna 1923 – 27. března 1945)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Adam Vykydal, Jiří Padevět. Pomník Obětem 2. světové války . Spolek pro vojenská pietní místa . Dostupné online.
- ↑ a b Likvidace štábu partyzánské brigády Mistr Jan Hus | Fronta.cz. www.fronta.cz . 2010-01-26 . Dostupné online.
- ↑ JANÁČEK, Jakub. Partyzáni bojovali do posledního dechu. U Leškovic padli před desítkami let se ctí. Havlíčkobrodský deník . 2010-03-29 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Tragický osud partyzánů z brigády Mistr Jan Hus – Po boji s mnohonásobnou přesilou se zastřelili | Krvavá léta. TelevizeSeznam.cz . . Dostupné online.
- Likvidace štábu partyzánské brigády Mistr Jan Hus. www.fronta.cz . 2010-01-26 . Dostupné online.
