V dnešním světě se Bohunka z Rožmberka stal tématem velkého významu a zájmu velkého počtu lidí po celém světě. S pokrokem vědy a techniky se Bohunka z Rožmberka umístil jako ústřední téma v různých oblastech znalostí, vyvolal debaty, výzkum a nové objevy, které významně ovlivnily společnost. Od svého vzniku až po současnost se Bohunka z Rožmberka vyznačoval před a po v různých oblastech a generoval velké změny a transformace, které měly dopad na způsob, jakým chápeme svět. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad a důležitost Bohunka z Rožmberka, analyzujeme jeho vliv v různých sférách každodenního života a možné důsledky, které má pro budoucnost.
Bohunka z Rožmberka | |
---|---|
![]() | |
Narození | 17. března 1536 |
Úmrtí | 17. listopadu 1557 (ve věku 21 let) Horšovský Týn ![]() |
Choť | (1556) Jan IV. Popel z Lobkovic (1510–1570) |
Děti | bezdětná |
Rodiče | Jošt III. z Rožmberka (1488–1539) Anna z Rogendorfu (asi 1500–1562) |
Rod | Rožmberkové |
Příbuzní | nevlastní sestra: Anna z Rožmberka (1530–1580) švagr: Jáchym z Hradce (1526–1565) bratr: Vilém z Rožmberka (1535–1592) švagrová: Kateřina Brunšvická (1534–1559) sestra: Eva z Rožmberka (1537–1592) švagr: Mikuláš Zrinský ze Serynu (asi 1508–1566) bratr: Petr Vok z Rožmberka (1539–1611) švagrová: Kateřina z Ludanic (asi 1567–1601) synovec: Jan Zrinský ze Serynu (1565/66–1612) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohunka z Rožmberka (17. března 1536 – 17. listopadu 1557 Horšovský Týn) byla česká šlechtična z poslední generace rodu Rožmberků. Jejími rodiči byli Jošt III. z Rožmberka a jeho druhá manželka Anna z Rogendorfu.
Dne 15. ledna[zdroj?] nebo 19. ledna[1] 1556 se v Českém Krumlově provdala za nejvyššího purkrabího Českého království Jana IV. (mladšího) Popela z Lobkovic a na Horšovském Týně (8. listopad 1510 – 12. duben 1570, Praha-Hradčany). Stala se jeho druhou ženou.