Bohumil Havel

Tento článek se bude věnovat tématu Bohumil Havel, které v poslední době vzbuzuje rostoucí zájem. Z různých pohledů a přístupů toto téma vyvolalo debaty a úvahy v různých oblastech, jako je společnost, kultura, politika, ekonomika a věda. Budou prozkoumány jeho důsledky, jeho vývoj v průběhu času a jeho relevance dnes s cílem nabídnout komplexní a podrobnou vizi Bohumil Havel. Budou zkoumány jeho různé dimenze, analyzovány jeho důsledky, jeho vliv na globální úroveň a jeho budoucí projekce. Prostřednictvím hluboké a vyčerpávající analýzy je cílem přispět k porozumění a znalostem Bohumil Havel, a tím obohatit debatu a úvahy o tomto nepochybně důležitém tématu.

Doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D.
Narození10. září 1975 (49 let)
Povoláníprávník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Havel (* 1975) je český právník, člen Legislativní rady vlády a bývalým proděkanem a asistentem na katedře obchodního práva Západočeské univerzity v Plzni. Je hlavním autorem rekodifikace obchodního práva v České republice. Působí na Ústavu státu a práva AV ČR jako výzkumný pracovník.

Absolvoval FPR ZČU, působí jako znalec jak v Česku, tak i u Londýnského arbitrážního soudu, na komerční bázi vede semináře a přednášky o obchodním právu.

Jeho věcný záměr obchodního zákona, vyžádaný Ministerstvem spravedlnosti ČR v září 2001, byl v březnu 2002 vládou schválen. Od roku 2004 vedl skupinu připravující alternativní návrh úpadkového zákona, který byl posléze v roce 2005 předložen jako poslanecký návrh ODS; kompromisní návrh tohoto zákona připravený komisí, jejímž byl členem, byl schválen v roce 2006. Dále pracuje na zákonu o komoditních burzách.

Je členem burzovní komory Energetické burzy Praha. V roce 2012 se stal právníkem roku v oboru obchodní právo. Publikuje v řadě odborných časopisů, zejména pak v Právníku, Obchodněprávní revue a Právních rozhledech.

Kontroverze ohledně možného střetu zájmu

Bohumil Havel byl zpravodajem návrhu zákona o hromadném řízení při jeho projednávání v Legislativní radě vlády. Ačkoliv ve stejné době působil jako poradce v advokátní kanceláři PRK Partners zastupující některé banky či firmu Škoda Auto, figurující v pokusu o hromadnou žalobu v případu Dieselgate, nenahlásil před jednáním rady možný střet zájmů.[1] Takový postup je přitom předpokládán jednacím řádem Legislativní rady vlády.[2] Vláda do Poslanecké sněmovny poslala oproti původnímu předkládanému návrhu pouze užší podobu návrhu, omezující hromadné žaloby výhradně na spotřebitelské spory.

Záznam z údajně bouřlivé debaty k zákonu, který byl dlouhodobě předmětem silných lobbistických tlaků, však nebyl vládou nikdy zveřejněn, přestože o něj žádali jak diskuzní pořad Otázky Václava Moravce, který na možný střet zájmů poprvé upozornil, tak někteří poslanci z podvýboru pro ochranu spotřebitele.[3]

Reference

  1. ↑ Personální změny v legislativní radě? Benešová bude prověřovat možný střet zájmů. lidovky.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ § 1 odst. 5 jednacího řádu Legislativní rady vlády ve znění usnesení vlády ze dne 14. prosince 2015 č. 1039.
  3. ↑ Bič na nepoctivé firmy. Vláda kývla na hromadné žaloby, má to ale háček. seznamzpravy.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.