Bohumír Janát

Mluvit o Bohumír Janát je ponoření se do vzrušujícího a neustále se vyvíjejícího tématu. Od svého vzniku Bohumír Janát vzbuzoval zájem odborníků a fanoušků, kteří zkoumali jeho rozmanité aspekty a dimenze. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Bohumír Janát, od jeho dopadu na společnost až po možné budoucí aplikace. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme nabídnout komplexní pohled na Bohumír Janát, který se zabývá její minulostí i současností a promítá její potenciální vývoj.

PhDr. Bohumír Janát
Narození7. listopadu 1949
Tábor
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí29. listopadu 1998 (ve věku 49 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánífilozof, spisovatel, překladatel a psycholog
Funkcemluvčí Charty 77
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumír Janát (7. listopadu 1949 Tábor – 29. listopadu 1998 Praha) byl český filozof, spisovatel; mluvčí Charty 77

Život

Vyrůstal v rodině učitelky přírodopisu a finančního úředníka; vystudoval humanitní větev táborského gymnázia (1969) a pak filozofii a psychologii na Filozofické fakultě UK (1973), z politických důvodů musel pracovat jako stavební dělník a vrátný. Od září 1975 pracoval jako vědecký aspirant v Psychologickém ústavu ČSAV. Smrt filozofa Patočky jej přivedla do řad Charty 77, po jejímž podpisu byl v březnu 1977 propuštěn z Akademie věd (AV) a dalších 12 let pracoval v dělnických profesích. V té době psal pro československý samizdat; působil jako soukromý překladatel; v roce 1988 byl mluvčím Charty 77. Do AV se vrátil v roce 1989.

Janátův filozofický vývoj ovlivnil Jan Patočka svým osobním příkladem a svou filozofií dějin 20. století, v době disentu mu byla oporou osobnost T. G. Masaryka. V průběhu posledních let se zaměřil k formulaci základních myšlenek křesťanské filozofie, adekvátní dějinné situaci závěru 20. století. Zabýval se též filozofií příběhu a domova, překládal ze současné americké filozofie a psal kritiky a eseje. Napsal mnoho odborných děl a článků.

Z díla

  • Cesta otevřeného osudu (Edice Kvart – 1981)
  • Sborníky: Znamení naděje na tváři světa, Hostina, ed. V. Havel, SI 1986
  • V časopise Teologické texty: Otázka pravdy v závěru 20. století (1999/3);Transcendentní pramen mravnosti (1997/6);Evropská alternativa – Zosima a Faust (1996/3);Bohatství chudých (1991/1)
  • Z časop. příspěvků např.: Tomáš Garrigue Masaryk a otevřenost české otázky, Rozmluvy (Londýn) 1984; Velehrad, Rozmluvy 1986; Světlo a stín českých dějin, Listy (Řím) 1988; Mýtus sametové revoluce, Akord 1990; Dvojí pramen evropské civilizace, Československá psychologie 1991; Otázka víry v politice, Hledání domova jako hnací síla lidského životního příběhu, Current Politics and Economics of Europe (New York) 1992; Masaryk a Nietzsche, FČ 1996; Masarykovo slovo „Ježíš, ne Caesar“, Listy 1997

Vyšlo:

  • Výbor z Janátova filosofického díla „Myslet proti duchu doby“ (edice Sofia)
  • Jolana Poláková: Bohumír Janát – výzva a inspirace,(2000) Kniha autentických svědectví o životě a osobnosti českého filosofa a zastánce lidských práv.

Odkazy

Externí odkazy