Blagoje Nešković
V tomto článku se ponoříme do tématu Blagoje Nešković, který má významný dopad na různé oblasti společnosti. Blagoje Nešković je téma, které v posledních letech vzbudilo velký zájem, protože jeho význam se neomezuje na jedinou oblast, ale má dopad na politiku, ekonomiku, kulturu, vědu a techniku. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme různé aspekty Blagoje Nešković a jak utvářela svět, ve kterém žijeme. Od jeho dopadu na každodenní život až po jeho vliv na historické události, Blagoje Nešković je téma, které si zaslouží být prostudováno do hloubky, abychom pochopili jeho skutečný rozsah.
| Blagoje Nešković | |
|---|---|
 Nešković na poštovní známce | |
| Narození | 11. února 1907 Bělehrad |
| Úmrtí | 11. listopadu 1984 (ve věku 77 let) Bělehrad |
| Alma mater | Lékařská škola Bělehradské univerzity |
| Povolání | politický komisař a politik |
| Ocenění | Řád národního osvobození Partyzánská pamětní medaile 1941 |
| Politická strana | Svaz komunistů Jugoslávie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blagoje Nešković (v srbské cyrilici Благоје Нешковић; 11. února 1907, Kragujevac, Srbsko – 11. listopadu 1984, Bělehrad) byl srbský komunistický politik, partyzán a bojovník ve Španělské občanské válce. Byl rovněž i prvním poválečným premiérem Srbska (v letech 1945–1948).
Nešković vstoupil v roce 1935 do jugoslávské komunistické strany. Nedlouho poté odcestoval do Španělska, kde bojoval v 129. brigádě "Đuro Đaković". Po návratu do vlasti pracoval jako lékař v Bělehradě a politicky se angažoval v oblastním výboru Komunistické strany pro hlavní město. Aktivně se účastnil partyzánského boje; organizoval odbojové akce přímo v okupovaném Bělehradě, mezi které patřilo např. vydávání novin Glas v roce 1942.[1] Na 5. kongresu jugoslávských komunistů v roce 1945 byl zvolen za člena Ústředního výboru Svazu komunistů Srbska. Rovněž zastával i na tři roky pozici předsedy republikové vlády. V roce 1952 se stal místopředsedou jugoslávské vlády.
Jeho úspěšnou politickou kariéru ukončila podpora rezoluce Informbyra, po níž se musel stáhnout z veřejného života. Vrátil se k medicíně a pracoval pro laboratoře experimentální onkologie při fakultě lékařství Bělehradské univerzity. Zemřel v únoru 1984 ve věku 77 let.
Reference
- ↑ PETRANOVIĆ, Branko. Srbija u drugom svetskom ratu. Bělehrad: , 1992. Kapitola Narodnooslobodilački pokret u uslovima krize i oživljavanja. Uspon ustanka u Sremu, s. 310. (srbochorvatština)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blagoje Nešković na Wikimedia Commons
