Billunžská marka
V dnešním světě se Billunžská marka stalo tématem velkého významu a zájmu. Od svého vzniku upoutá Billunžská marka pozornost odborníků a nadšenců a vyvolává debaty a úvahy v různých oblastech. Jeho dopad nezůstal bez povšimnutí, částečně kvůli jeho vlivu na současnou společnost. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Billunžská marka, prozkoumáme jeho mnoho aspektů a zdůrazníme jeho důležitost v různých kontextech. Prostřednictvím podrobné analýzy odhalíme důsledky a rozsah Billunžská marka v dnešním světě.
| Billunžská marka Billunger Mark
| |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
žádné nebo neznámé
| |||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||
| |||||||||||||
.svg)
Billunžská marka (německy Billunger Mark) bylo v 10. a 11. století pohraniční území na severovýchodě Saského vévodství. Jméno nesla po německém rodu Billungů, který ji ovládal. Hranice marky tvořila na jihu řeka Labe, na severu Baltské moře a na východě řeka Peene a rozkládala se zhruba v oblasti dnešního východního Holštýnska a Meklenburska.
Billunžská marka vznikla roku 936, když císař Ota I. Veliký udělil Hermannu Billungovi titul princeps militiae a svěřil mu ostrahu severní a severovýchodní hranice říše před Obodrity a Dány.[1] Herman Billung měl v marce téměř plnou samostatnost, a proto byl občas označován za vévodu saského, ačkoliv mu tento titul císař udělil až roku 961.
Po povstání Polabských Slovanů roku 983 byla Billunžská marka začleněna do Saského vévodství.
Odkazy
Reference
- ↑ Tato událost je popsána v análech a kronikách Annales Corbeienses, Widukinda z Corvey, Thietmara z Merseburgu a Adama Brémského.
Literatura
- Thompson, James Westfall. Feudal Germany, Svazek II: New East Frontier Colonial Germany. New York: Frederick Ungar, 1928.
