V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme Big Air Šou-kang z různých pohledů a úhlů přístupu. Big Air Šou-kang je téma, které vyvolalo zájem a debatu v různých oblastech, generuje protichůdné názory a hluboké úvahy. Na těchto stránkách se ponoříme do různých aspektů, které tvoří Big Air Šou-kang, od jeho historie a vývoje až po jeho důsledky v současné společnosti. Budou prozkoumány jeho důsledky v sociální, ekonomické, kulturní a politické sféře s cílem nabídnout ucelenou a podrobnou vizi tohoto dnes tak aktuálního tématu. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se snažíme vrhnout světlo na Big Air Šou-kang a jeho důsledky, čímž otevíráme dveře kritické a konstruktivní reflexi, která vyzývá k uvažování a dialogu.
Big Air Šou-kang | |
---|---|
![]() Pohled na skokanský můstek na pozadí s horami | |
Poloha | Š'-ťing-šan, Peking, Čína |
Souřadnice | 39°54′38,05″ s. š., 116°8′42,79″ v. d. |
Kapacita | |
8 000 | |
Rozměry | |
5 500 m² | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Big Air Šou-kang (čínsky: 首钢滑雪大跳台; pchin-jin: Shǒugāng huáxuě dà tiàotái) je sportoviště nacházející se v městském obvodu Š‘-ťing-šan, asi 30 kilometrů od historického centra Pekingu. Bylo vybudováno za účelem hostit olympijskou disciplínu big air na Zimních olympijských hrách 2022.
Big Air Šou-kang leží v areálu bývalé ocelárny vlastněné čínskou státní firmou Shougang Group. Produkce oceli v oblasti byla zastavena již v roce 2008 a přesunuta do města Tchang-šan, nacházejícího se v sousední provincii Che-pej. Od té doby areál chátral až do roku 2017, kdy Mezinárodní olympijský výbor rozhodl o přestavbě areálu ve sportoviště pro pekingskou olympiádu.[1]
Hlavní roli v navrhování tohoto sportoviště měli architekti z pekingské univerzity Čching-chua. Z jejich pera pochází návrh samotného skokanského můstku, ale také okolního parku a přidružených budov. Hlavní inspirací pro vzhled skokanského můstku byly tradiční čínské fresky apsar, přesněji jejich stuhy. Na projektu spolupracovali například i designeři z Polytechnické univerzity v Turíně. Plánovací akce byly hotovy na podzim 2018.[1]
Stavba můstku trvala přes 300 dní a byla dokončena v listopadu 2019. Výsledkem byla 164 metrů dlouhá rampa s nejvyšším bodem v 60 metrech a nejširším místem 34 metrů širokým.[2] Celý areál má výměru 5 500 m2 a při normálních podmínkách tak může pojmout více než 8000 diváků.[3]
Během Zimních olympijských her 2022 se v areálu uskutečnily čtyři medailové závody. O cenné kovy bojovali ženy i muži v kategoriích snowboarding a akrobatické lyžování.[4] Celkem se těchto závodů zúčastnilo 146 sportovců z 25 zemí.[3] Umístění sportoviště v industriální části Pekingu se u sportovců setkalo s rozporuplnými ohlasy.[5]
Stavba by měla být provozuschopná i po skončení olympiády. Čína plánuje areál využít k vychování nové generace úspěšných sportovců, inspirovaných výkony Eileen Guové a Su I-minga, kteří pro Čínu v roce 2022 vybojovali zlaté medaile. V létě by se mělo sportoviště přeměnit ve vodní skluzavku, případně zatravnit a využívat k bobování na trávě.[6] Okolní park by měl sloužit k volnočasovým aktivitám pro obyvatele Pekingu – je vybaven stezkami pro běh a cyklistiku, nachází se v něm i prostor pro provozování parkuru a skateboardingu.[1]