Bernard Falkenberský
Téma Bernard Falkenberský je bezesporu tématem, které vzbuzuje velký zájem a má významný dopad na dnešní společnost. Již několik let je Bernard Falkenberský předmětem diskusí, výzkumu a úvah v různých oblastech, protože jeho význam zahrnuje politické, sociální, kulturní, ekonomické a environmentální aspekty. V průběhu historie byl Bernard Falkenberský předmětem různých interpretací a přístupů, což dokazuje jeho složitost a důležitost pro lidstvo. V tomto článku se ponoříme do světa Bernard Falkenberský, abychom analyzovali jeho důsledky a jeho vliv na dnešní společnost.
| Bernard Falkenberský | |
|---|---|
| Narození | 1374 |
| Úmrtí | 1455 (ve věku 80–81 let) |
| Povolání | aristokrat |
| Choť | Hedvika z Melštýna |
| Rodiče | Boleslav III. Opolský a Anna Opolská |
| Rod | Piastovci a slezští Piastovci |
| Příbuzní | Boleslav IV. Opolský, Henry II of Niemodlin a Jan Kropidlo (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bernard Falkenberský († 1455) byl opolský, falkenberský a střelecký kníže z rodu slezských Piastovců.
Byl synem Boleslava III., opolského knížete a Anny neznámého rodu. Jelikož jeho strýc Vladislav II. Opolský konspiroval proti polskému králi Vladislavovi II. Jagellovi, byl roku 1396 donucen přenechat faktickou vládu nad Opolským knížectvím svým synovcům, tedy i Bernardovi.[1] Ten obdržel jako svůj úděl Falkenberské a Střelecké knížectví. Po smrti českého krále Zikmunda Lucemburského byl koncem května 1438 prohlášen svými straníky v Mělníku českým králem Kazimír IV. Jagellonský jako protikrál k Zikmundovu zeti Albrechtu Habsburskému. Za této situace Kazimír vytáhl do Slezska, kde 6. října 1438 ve vojenském táboře u Střelců uzavřel s opolskými knížaty, mezi nimiž se Bernard nacházel, smlouvu o respektování polských nároků na český trůn.[2] Přesto po vpádu Uhrů do Polska a následném stažení se Kazimíra holdoval Bernard Albrechtovi Habsburskému. Po jeho náhlé smrti a po zvolení Ladislava Pohrobka českým králem se přesto opět přimkl k polské straně.[3]
Reference
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 106. Dále jen Neznámá země.
- ↑ Neznámá země, s. 130
- ↑ Neznámá země, s. 132
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernard Falkenberský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Boleslav IV. Opolský |
|
Kníže falkenberský 1421–1455 |
|
Nástupce: Boleslav V. Heretik |
