V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Bekhend a jeho dopad na současnou společnost. Bekhend vyvolal debatu mezi odborníky a občany, což vyvolalo protichůdné názory a otázky týkající se jeho aktuálnosti v dnešní době. V průběhu historie hrál Bekhend zásadní roli v různých oblastech, od politiky po populární kulturu, a jeho vliv je i nadále hmatatelný na denní bázi. V tomto smyslu je klíčové podrobně analyzovat důsledky Bekhend a to, jak jeho evoluce formovala náš způsob chápání světa kolem nás. Od jeho počátků až po současnou situaci se tento článek snaží poskytnout komplexní pohled na Bekhend a jeho význam v současné společnosti.
Bekhend (anglicky backhand) v tenisu je jeden ze základních úderů, jímž hráč zasahuje míč po odrazu od země na levé polovině těla (u praváků, na pravé polovině u leváků). Bekhend je úderem i v dalších míčových sportech např. v badmintonu, squashi nebo stolním tenisu.
Podle formy zásahu míče raketou lze rozlišit:
Podle počtu rukou, které drží při úderu raketu:
Pokud je míč zasáhnut v průběhu pohybu vpřed směrem k síti, pak hovoříme o nabíhaném (útočném) bekhendu, v případě, že míč nedopadne na dvorec a je zasažen ve vzduchu, hovoříme o bekhendovém voleji.
Při bočním postavení osa ramen směřuje k síti, hráč má pokrčená kolena a pravou nohu vpředu (u praváků). Bekhendový úder je zahájen nápřahovým obloukem. Ruka (či ruce u obouruče) s raketou poté pokračuje směrem k letícímu míči, poté ruka protáhne úder na pravou (u praváka) anebo levou (u leváka) stranu těla, kde dochází k dokončení oblouku. Úder je hrán, pokud míč směřuje na stranu dvorce, ve které hráč nedrží raketu. Pokud míč směřuje do forhendové strany, pak ho lze (především u hráčů s výrazně lepším bekhendem) oběhnout, a také zahrát tímto úderem. Tím se ovšem odkrývá celá plocha dvorce.
Jedná se o způsob uchopení rakety při úderech. Tím jak je držena dochází k ovlivnění sklonu (natočení) hrací plochy rakety.
Existují dva základní styly držení rakety:
Po většinu 20. století byl bekhend hrán jednoručně s tzv. východním držením rakety. První významní hráči, kteří začali hrát obouručným bekhendem byli ve 30. letech Australané Vivian McGrathová a John Bromwich.
S počátkem 70. let, kdy se objevili hráči s obouručným bekhendem (Jimmy Connors, Chris Evertová), získala tato forma úderu významného rozšíření. Obouručný bekhend je standardně vyučován již v tenisové škole. Někteří profesionálové však přecházejí z obouručného na jednoručný úder (např. Pete Sampras, Stefan Edberg).
Zde je přehled některých tenistů, u kterých byl/je bekhend velmi silným úderem:
John McEnroe označil jednoručný bekhend Justine Heninové za nejlepší v historii ženského i mužského tenisu a hlavní důvod jejího úspěchu.[1]