Bečvářův dvůr

V dnešním světě se Bečvářův dvůr stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Bečvářův dvůr nadále vyvolává debatu a fascinaci v různých oblastech. Jak čas postupuje, Bečvářův dvůr se neustále vyvíjí a překvapuje komunitu, což dokazuje svou důležitost a schopnost nadále přitahovat pozornost různorodého publika. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Bečvářův dvůr s cílem poskytnout úplný a obohacující pohled na toto globálně relevantní téma.

Bečvářův dvůr ve Strašnicích
Bečvářův dvůr, zadní strana
Bečvářův dvůr, zadní strana
Účel stavby

hospodářské budovy, dnes sídlo firmy X Consulting Co. s.r.o.

Základní informace
Slohklasicismus
Výstavbaasi 1830
Přestavba70. a 90. léta 20. století
StavebníkJosef Popelář
Další majiteléTomáš Bečvář
Poloha
AdresaStarostrašnická 16/25, Praha 10-Strašnice, ČeskoČesko Česko
UliceV olšinách
Souřadnice50°4′18,99″ s. š., 14°29′30,09″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky40747/1-1661 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bečvářův statek či Bečvářův dvůr je trojkřídlá usedlost postavená společně s již neexistující Bečvářovou vilou v klasicistním slohu. Bečvářův dvůr stojící na adrese Starostrašnická 16/25 v Praze 10-Strašnicích je jedinou dochovanou hospodářskou usedlostí starých Strašnic. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Bečvářův dvůr v zimě, leden 2016
Bečvářův dvůr na podzim

Velkostatek

Usedlost s původním čp. 16 vznikla na místě někdejšího středověkého poplužního dvora s tvrzí. Statek nechal kolem roku 1830 v klasicistním slohu vystavět tehdejší majitel Josef Popelář, nemovitost však nese jméno po Tomáši Bečvářovi, majiteli statku od roku 1862, největšímu hospodáři ve Strašnicích, jemuž patřila polovina zdejších polností.[2] Bečvářovi patřily polnosti na území dnešních Strašnic, Žižkova, Malešic i Vršovic.[3]

Majetek zdědil jeho syn Julius. Ten v roce 1926 rozhodl, že majetek rozdělí mezi své tři potomky. Dvůr a dům na Starém Městě měla jako věno dostat jeho dcera Anna. Takto to bylo uvedeno i v závěti Julia Bečváře z roku 1945.[4]

Po roce 1948 byl veškerý majetek rodiny Bečvářů vyvlastněn, hospodářské budovy přešly do správy Státnímu statku Praha a ve dvoře byly zřízeny byty.[3] Na pozemcích statku bylo vystavěno například sídliště Solidarita.[3]

Dcera Anna zemřela v roce 1987 a svůj majetek odkázala přátelům svého zesnulého manžela z klubu zahrádkářů, místnímu učiteli Františku Činčerovi a stavbyvedoucímu Štěpánu Formanovi. Tito následně dvůr v 90. letech právoplatně zrestituovali.[4]

Popis

Budova statku je patrová se zaklenutými místnostmi v přízemní. Vstupní pozdně klasicistní průčelí na východní straně budovy zdobí nízký středový rizalit vrcholící trojúhelníkovým štítem.

Původně se budova dvora nacházela pod hrází rybníka. Ten byl zasypán a na jeho místě se dnes nachází Areál volného času Gutovka.

Reference

  1. ↑ Bečvářův dvůr - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ Bečvářův dvůr na www.slavnestavby.cz. www.slavnestavby.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-06. 
  3. ↑ a b c BEREŇ, Michael. Stařenka neměla dědit lukrativní pozemky. Bečvářův statek míří k soudu. Pražský deník. 2019-08-05. Dostupné online . 
  4. ↑ a b ŠTICKÝ, Jiří. Jak lidé z StB a šíbři k pozemkům přišli - Magazín Reportér. reportermagazin.cz . 2020-08-09 . Dostupné online. 

Literatura

  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 28 - 29.
  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 88.

Související články

Externí odkazy