Bačka Topola
V tomto článku prozkoumáme široké a rozmanité téma Bačka Topola. Od jeho počátků až po jeho aktuálnost dnes se vydáme na fascinující cestu, která nám umožní lépe porozumět tomuto důležitému tématu. Během několika následujících řádků budeme analyzovat různé aspekty související s Bačka Topola, jako je jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a možné důsledky, které má pro budoucnost. Bačka Topola je bezpochyby fascinující téma, které vzbuzuje zájem lidí všech věkových kategorií a prostředí, a tento článek se snaží ponořit do jeho významu a relevance.
| Bačka Topola | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°48′32″ s. š., 19°38′6″ v. d. |
| Nadmořská výška | 94 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Srbsko |
| Autonomní oblast | Vojvodina |
| Okruh | Severobačský |
| Opština | Bačka Topola |
  Bačka Topola | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 104,7 km² |
| Počet obyvatel | 11 930 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 113,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 024 |
| PSČ | 24300 |
| Označení vozidel | BT |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bačka Topola (srbsky Бачка Топола, maďarsky Topolya) je město v autonomní oblasti Vojvodina v Srbsku. Je správním centrem opštiny Bačka Topola. Nachází se v severní části regionu, na řece Krivaji[2], na hlavním silničním tahu (Dálnice A1 z Bělehradu do Maďarska a na hlavním železničním tahu (Železniční trať Bělehrad–Subotica) v témže směru, cca 30 km jižně od Subotice a 70 km severně od Nového Sadu.
Město se rozkládá v široké rovině Panonské nížiny.
Obyvatelstvo
V roce 2011 zde žilo 14 596 obyvatel.[3] Přibližně 60 % obyvatel je maďarské národnosti.
Historie
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1462, Bačka Topola je připomínána pod názvem Gybaych. Pod názvem Topola je město poprvé připomínáno v tureckých záznamech z roku 1453. Turecká správa mu nejspíše neprospěla, časté konflikty v oblasti Dolních Uher a nájezdy vedly k tomu, že bylo místo na konci 17. století evidováno jako opuštěné.
Znovu byla Topola osídlena až v roce 1750 z iniciativy tehdejšího šlechtice Antuna Grašalkoviće.[2] Ten půdu daroval rodině Kraiů, která se zasloužila v bojích proti Francouzům. V roce 1806 získala tehdejší nově vzniklá osada status malého města a právo pořádat trhy třikrát ročně. Po porážce maďarské revoluce v roce 1849 bylo město vyloupeno a částečně i vypáleno. Postupně se život vrátil do starých kolejí až v druhé polovině 19. století. Roku 1869 zde vznikla při místním klášteře škola. V téže době se začal rozvíjet také průmysl, a to především potravinářský. Postavena byla řada různých mlýnů. V 80. letech 19. století byla do města zavedena železnice. Stála zde také tiskárna, vycházely zde deníky Topolya és Vidéke (Bačka Topola a okolí) a Bácstopolyai Hírlap (Noviny města Bačka Topola).
V roce 1904 změnilo město název z Bácstopolya na Topolya (v maďarštině). Dne 19. dubna 1906 zdevastoval město velký požár a většina z něj lehla popelem. Zničil také původní římskokatolický kostel.
Do druhé světové války bylo obyvatelstvo téměř čistě maďarské. V rakousko-uherském sčítání lidu z roku 1910 bylo zjištěno 12 339 Maďarů, 505 Židů a 17 Srbů.
V závěru první světové války bylo město obsazeno francouzskou armádou, bylo připojeno ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později na základě Trianonské dohody byla tato změna stvrzena.
V roce 1940 byl vysvěcen a předán do užívání místní pravoslavný kostel sv. Eliáše.
Během druhé světové války jej obsadilo Maďarsko, v roce 1944 jej osvobodili jugoslávští partyzáni spolu s Rudou armádou.
Po skončení konfliktu byla východně od města vybudována nová průmyslová zóna (výroba masných výrobků a nábytku[4]) a nízká zástavba sídel panonského typu byla narušena na jižním okraji města novým sídlištěm modernistického typu. V 90. letech v souvislosti s ekonomickým problémy rozpadající se Jugoslávie počet obyvatel značně poklesl; nemalá část místního obyvatelstva odešla do zahraničí.
Školství
V roce 2016 měla Bačka Topola jednu školku, osm základních škol a tři střední školy. Nachází se zde jedna hudební škola. Ve městě se také nacházela fakulta biofarmářství Univerzity Megatrend.
Kultura a pamětihodnosti
- Katolický kostel z roku 1906
- Pravoslavný kostel sv. Eliáše[4] z roku 1940
- Městské muzeum (srbsky Gradski muzej)
Sport
Ve městě sídlí tým FK TSC, který hraje srbskou superligu.
Osobnosti
- Dušan Tadić (* 1988), fotbalista, srbský reprezentant
- Erzsebét Bakay (* 1926), maďarská výtvarnice
Reference
- ↑ Dostupné online. .
- ↑ a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Bačka Topola, s. 98. (srbština)
- ↑ http://media.popis2011.stat.rs/2011/prvi_rezultati.pdf
- ↑ a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Bačka Topola, s. 99. (srbština)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bačka Topola na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bačka Topola na srbské Wikipedii.
