Bazilika svatého Mikuláše (Bari)
V dnešním světě se Bazilika svatého Mikuláše (Bari) stalo tématem, které ve společnosti vzbuzuje stále větší zájem. Ať už díky svému historickému významu, svému dopadu na každodenní život nebo jeho vlivu v kulturní sféře, Bazilika svatého Mikuláše (Bari) upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku je Bazilika svatého Mikuláše (Bari) předmětem diskusí, studií a výzkumů a jeho význam se postupem času nezmenšil. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Bazilika svatého Mikuláše (Bari) a jeho význam v současném světě, analyzujeme jeho vývoj, jeho dopad a jeho relevanci dnes.
| Bazilika svatého Mikuláše | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Itálie |
| Souřadnice | 41°7′48,94″ s. š., 16°52′13,01″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolicismus |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románská architektura |
| Výstavba | 11. století |
| Další informace | |
| Adresa | Largo Elia Abate, 13, 70122 Bari BA, Bari, Itálie |
| Oficiální web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bazilika svatého Mikuláše (Basilica di San Nicola) je významný poutní chrám v italském městě Bari. Její stavba byla zahájena roku 1087 při příležitosti získání ostatků svatého Mikuláše a chrám byl vysvěcen roku 1197. Chrám má přibližně čtvercový půdorys a je trojlodní. Je zde románská sochařská výzdoba, dále biskupský trůn z konce 11. století a cenné mozaikové podlahy v kněžišti a kryptě, kde jsou uloženy ostatky sv. Mikuláše. Z doby renesance je v chrámě mramorový náhrobek polské královny Bony Sforzové (16. století). Cenná umělecká díla jsou i v chrámovém muzeu, například románské svícny, jež daroval Karel I. z Anjou. Pouť zde slaví katolíci 6. prosince a pravoslavní 19. prosince (vlivem posunu juliánského a gregoriánského kalendáře).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bazilika svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
