Barry Commoner

V dnešním světě se Barry Commoner stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Barry Commoner vyvolala zvědavost a debatu mezi odborníky i fanoušky. V průběhu let Barry Commoner prokázal svou schopnost vyvolat diskusi a reflexi v různých kontextech a disciplínách, čímž se stal klíčovým bodem v porozumění a analýze různých aspektů moderního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Barry Commoner a jeho dnešní dopad s cílem porozumět jeho důležitosti a důsledkům, které má pro naši společnost.

Barry Commoner
Narození28. května 1917
Brooklyn
Úmrtí30. září 2012 (ve věku 95 let)
Manhattan
Alma materHarvardova univerzita
Kolumbijská univerzita
PracovištěWashingtonova univerzita
Queens College
Oborbiologie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barry Commoner (28. května 1917 New York – 30. září 2012 tamtéž) byl americký přírodovědec, spisovatel, environmentální aktivista a politik. Pro svůj radikalismus byl označován jako „Paul Revere mezi ochránci životního prostředí“ a v roce 1970 obdržel výroční cenu Mezinárodní humanistické a etické unie.[1]

Narodil se v Brooklynu v rodině židovských přistěhovalců z Ruska. Studoval na Kolumbijské univerzitě a Harvardově univerzitě, kde v roce 1941 získal doktorát v oboru zoologie. Za druhé světové války sloužil u námořního letectva. V roce 1947 nastoupil na Washingtonovu univerzitu v Saint Louis, kde až do roku 1981 vyučoval fyziologii rostlin, později působil na newyorské Queens College. Byl jedním ze zakladatelů odborného časopisu Journal of Theoretical Biology a členem Americké asociace pro rozvoj vědy, která mu udělila ocenění Newcomb Cleveland Prize.

Jako přední veřejný intelektuál se zabýval otázkami bídy v zemích Třetího světa a dopadu moderních technologií na životní prostředí. Publikoval práci o vlivu zvýšené radioaktivity na zdraví dětí a vedl kampaň vedoucí k mezinárodní dohodě o částečném zákazu nukleárních testů, uzavřené v roce 1963.[2] Vydal knihy Science and Survival (1966), The Closing Circle: Nature, Man, and Technology (1971), The Poverty of Power (1976), The Politics of Energy (1979) a Making Peace With the Planet (1990). Formuloval zásadu, že v ekologii „všechno souvisí se vším a nic není zadarmo“, ve své kritice hospodářského systému zaměřeného na maximální zisk bez ohledu na externality vycházel z marxistických pozic.[3] Kandidoval v prezidentských volbách v roce 1980 za Občanskou stranu, získal 0,3 % hlasů.

Reference

  1. ↑ National Public Radio Dostupné online
  2. ↑ Columbia University 250 Years Dostupné online
  3. ↑ Monthly Review Dostupné online

Externí odkazy