V dnešním světě se Balázs Taróczy stalo tématem velkého významu a zájmu širokého sektoru společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na ekonomiku, politiku, vědu nebo každodenní život lidí, Balázs Taróczy vyvolal velkou debatu a analýzu v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Balázs Taróczy a také jeho vliv na dnešní svět. Prostřednictvím různých zdrojů a přístupů se pokusíme toto téma osvětlit a nabídnout ucelenější a hlubší vizi jeho důležitosti a důsledků.
Balázs Taróczy | |
---|---|
![]() | |
Narození | 9. května 1954 (70 let) Budapešť |
Bydliště | Budapešť |
Povolání | tenista a tenisový trenér |
Ocenění | čestný občan Budapešti (2014) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Balázs Taróczy (* 9. května 1954, Budapešť) je bývalý maďarský tenista. Největších úspěchů dosáhl v mužské čtyřhře. V roce 1981 v ní vyhrál French Open a roku 1985 Wimbledon. V obou případech byl jeho spoluhráčem Švýcar Heinz Günthardt. V roce 1985 se stal třetím nejlepším světovým deblistou dle žebříčku ATP. Ve dvouhře bylo jeho maximem na žebříčku 12. místo (duben 1982). Na grandslamu pak dvě čtvrtfinále v Paříži (1976, 1981). Byl proslulý svou úspěšností na Dutch Open (nazývané obvykle dle místa konání Hilversum), které vyhrál šestkrát.[1] V letech 1973 až 1985 nastupoval za maďarský daviscupový tým, jeho bilance v Davisově poháru byla 76 výher a 19 proher.[2] Jezdil i na univerziády, má z nich dvě stříbra ze singlu (1973, 1977) a jeden bronz z deblu (1973). Kariéru ukončil roku 1990. Na turnajích vydělal 1,4 milionu dolarů.[3] V letech 1989 až 1990 byl trenérem Gorana Ivaniševiće.