V tomto článku prozkoumáme téma Bagratovská Ibérie z různých úhlů. Budeme analyzovat jeho dopad na současnou společnost a také jeho historickou relevanci. Prozkoumáme také různé perspektivy, které existují kolem Bagratovská Ibérie, od odborných názorů po osobní zkušenosti. Prostřednictvím této analýzy se budeme snažit nabídnout komplexní pohled na Bagratovská Ibérie a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Kromě toho prozkoumáme možná řešení nebo přístupy k řešení problémů souvisejících s Bagratovská Ibérie. Doufáme, že tento článek bude zajímavý pro ty, kteří chtějí prohloubit své znalosti o Bagratovská Ibérie a jeho důsledcích v současné společnosti.
Království Ibérů ქართველთა სამეფო (kartvelta samepo)
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
888 – Ardanase IV., král Ibérů
| ||||||||
Zánik
|
1008 – Bagrat III., první gruzínský král
| ||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Ibérské království, oficiálním názvem Království Ibérů (gruzínsky ქართველთა სამეფო, v latince kartvelta samepo), byla středověká gruzínská monarchie (království) pod vládou dynastie Bagration přibližně na území dnešní Gruzie. Středověké království nazývané původně Ibérie vzniklo přibližně roku 888, kdy byl kníže Ardanase IV. korunován „králem Ibérů“. Později Bagrat III. sjednotil většinu gruzínských území v nezávislý stát a lze ho tak považovat za prvního krále Gruzínského království.