Bagdádská baterie

V dnešním světě se Bagdádská baterie stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Ať už jsou to jeho působivé úspěchy, kontroverzní činy nebo historický význam, Bagdádská baterie upoutal pozornost veřejnosti různými způsoby. V průběhu let byl Bagdádská baterie předmětem intenzivního zkoumání a studií, což odborníkům a nadšencům umožnilo prozkoumat jeho mnoho aspektů a dimenzí. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Bagdádská baterie, prozkoumáme jeho původ, vývoj a dopady na dnešní společnost. Prostřednictvím podrobné a komplexní analýzy odhalíme důležitost a dopad Bagdádská baterie v našem každodenním životě a ve světě obecně.

Nákres bagdádské baterie

Bagdádská baterie je označení předmětu, který byl objeven roku 1936 v lokalitě Khujut Rabuah v Iráku a v roce 1938 ho popsal Wilhelm König, německý malíř pracující pro Irácké národní muzeum. Nález tvoří cca 14–15 centimetrů vysoký džbán z pálené hlíny s měděným plechem stočeným do tvaru válce a se železnou tyčí. Hrdlo nádoby bylo ucpáno asfaltem. Artefakt byl datován do období mezi lety 248 př. n. l. a 225 n. l., kdy v oblasti vládli Parthové nebo Sásánovci.[1]

Teorie o funkci

Účel předmětu je nejasný. König přišel s hypotézou, že šlo o galvanický článek: pokusy prokázaly, že když se nádoba naplní vinným octem (později byly provedeny i pokusy s grapefruitovou šťávou), dokázala vyvinout napětí 1,5 V (resp. 0,85 V).[2] Elektřina mohla sloužit k elektroléčbě nebo galvanickému pozlacování nádob. Objev, že starověké civilizace dokázaly vyrábět elektřinu, vzbudil značnou pozornost záhadologů. Principem fungování baterie se zabývala řada televizních pořadů, např. Bořiči mýtů.

Archeologové však teorii o baterii odmítají. Paul Craddock z Britského muzea dokázal, že nádoby se v té době pokovovaly pomocí roztavené rtuti, nikoli galvanicky.[1] Energie získávaná z baterie by byla příliš slabá, aby mohla mít praktické využití. Nejčastěji přijímaným vysvětlením je, že šlo o schránku na papyrové svitky, namotané na kovovou tyč a chráněné před poškozením měděným obalem (podobná kovová pouzdra byla nalezena v nedaleké Seleukii).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baghdad Battery na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b KUTKA, Petr. Zkrotily starověké národy elektřinu nebo jde jen o náhodu? Bagdádská baterie jasnou odpověď nedává. Světoběžník.info . 242.media.cz, 2019-12-27 . Dostupné online. 
  2. ↑ LNĚNIČKOVÁ, Jitka. Svítidla na baterie – Část 1 (Nejstarší galvanické články a první elektrická svítidla). Časopis Světlo . FCC PUBLIC, 2021-09-23 . Dostupné online. 

Externí odkazy