V tomto článku podrobně prozkoumáme koncept Badovacké jezero a jeho dopad na různé aspekty společnosti. V průběhu historie hrál Badovacké jezero zásadní roli v životech lidí a ovlivňoval vše od kultury po ekonomiku. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme, jak se Badovacké jezero vyvíjel v průběhu času a jaký byl jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho se budeme zabývat kontroverzemi a debatami, které se točí kolem Badovacké jezero, a také možnými řešeními nebo alternativami, které jsou navrženy pro řešení jeho účinků. Od svých počátků až po současnost zanechala Badovacké jezero nesmazatelnou stopu ve společnosti a v tomto článku budeme zkoumat její důsledky a důsledky v našem současném světě.
Badovacké jezero | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 42°37′24″ s. š., 21°14′28″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 460 ha |
Ostatní | |
Nadm. výška | 651 m |
Přítok vody | Gračanka |
Odtok vody | Gračanka |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Badovacké jezero (albánsky Liqeni i Badovcit, srbsky Бадовачко језеро/Badovačko jezero), známé též jako Gračanické jezero se nachází na východě Kosova, v blízkosti města Gračanica.
Jedná se o umělé jezero, které vzniklo v letech 1963 – 1966 přehrazením řeky Gračanka dva kilometry východně od obce Gračanica. Výstavba nádrže si vyžádala zaplavení vesnice Novo Selo včetně historického kostela. Hráz má výšku 52 m a široká je 246 m. Jezero mělo za cíl zajistit zásobování rychle rostoucí kosovské regionální metropole Prištiny vodou. Při plném stavu vody má jezero délku 3,5 km, je široké 500 m a hluboké až třicet metrů. Objem zadržované vody má hodnotu 26 000 000 m3 V současné době jezero zajišťuje asi 30 % potřeby vody pro metropoli Kosova; kromě toho slouží pro potřeby rybolovu a turistiky.
V roce 2010 byla v rámci spolupráce mezi Českou republikou a Kosovem vybudována čistička odpadních vod v blízkosti jezera.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liqeni_i_Badovcit na albánské Wikipedii.