V tomto článku se podíváme do hloubky na téma Badžalský hřbet a všechny jeho důsledky. Badžalský hřbet je dnes velmi aktuální téma, protože má významný dopad na různé aspekty našeho každodenního života. V tomto článku budeme zkoumat různé aspekty a perspektivy související s Badžalský hřbet, od jeho historie a vývoje až po jeho vliv na dnešní společnost. Prozkoumáme také různé názory a debaty točící se kolem Badžalský hřbet, stejně jako možné budoucí důsledky, které by to mohlo mít v našem neustále se měnícím světě. Prostřednictvím vyčerpávající a přísné analýzy se snažíme osvětlit toto složité téma a rozluštit jeho rozmanité dimenze, abychom mu plně porozuměli.
Badžalský hřbet | |
---|---|
Nejvyšší bod | 2640 m n. m. (Korol) |
Délka | 220 km |
Světadíl | Asie |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Badžalský hřbet | |
Souřadnice | 50°34′28″ s. š., 134°35′40″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Badžalský hřbet (rusky Баджальский хребет) je pohoří v jižní části Chabarovského kraje Ruské federace, rozvodí horního toku Amguně na západě a Amuru na východě. Délka asi 220 km, maximální výška 2 640 m n. m. (hora Korol).[1]
Pohoří má silně rozčleněný povrch s výraznými hřebeny a roklemi.
Badžalský hřbet je složen převážně ze sopečných hornin, krystalické břidlice a z žuly.[2] Na svazích hor rostou smrkové a smrkovo-jedlové lesy, ve vyšších nadmořských výškách je horská tundra. Nejvyšší části pohoří pokrývají kamenité sutiny. V lesním páse žije los, kabar pižmový, medvěd, sobol a veverka.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Баджальский хребет na ruské Wikipedii.