BT-7
Tento článek se bude věnovat tématu BT-7, které je v posledních desetiletích předmětem velkého zájmu a debat. BT-7 si získal pozornost akademiků, odborníků i široké veřejnosti díky svému vlivu na různé aspekty současné společnosti. V tomto článku bude BT-7 podrobně analyzován a bude zkoumán jeho původ, vývoj, důsledky a možné budoucí scénáře. Budou zkoumány různé perspektivy, teorie a studie, které tento fenomén osvětlí a umožní čtenáři získat komplexní a kritické pochopení BT-7. Prostřednictvím podrobného zkoumání tohoto tématu se snažíme podporovat reflexi a dialog kolem BT-7, přispívat k pochopení a vytváření nových nápadů a přístupů k řešení výzev, které představuje.
| BT-7 | |
|---|---|
 Tank BT-7 v muzeu ve Verchňaje Pyšmě | |
| Typ vozidla | lehký tank |
| Země původu |  Sovětský svaz |
| Historie | |
| Výrobce | Malyševova továrna |
| Období výroby | 1935–1939 |
| Vyrobeno kusů | 2700 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 3 |
| Délka | 5,66 m |
| Šířka | 2,29 m |
| Výška | 2,42 m |
| Hmotnost | 13,9 tun |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 10-22 mm |
| Hlavní zbraň | 45mm kanón 20-K |
| Sekundární zbraně | 2x 7,62mm kulomet DT |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | zážehový motor M-17 T: vidlicový, 12válcový, čtyřdobý, vodou chlazený |
| Výkon | 500 hp (370 kW) |
| Odpružení | podvozek Christie |
| Max. rychlost | 76 km/h (na kolech) 53 km/h (na pásech) |
| Poměr výkon/hmotnost | 36 hp/tunu |
| Dojezd | 730 km (na kolech) 430 km (na pásech) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tanky BT-7 představovaly poslední a nejrozšířenější variantu sovětských rychlých tanků řady BT. Tank vycházel z typu M1930[1] amerického konstruktéra Johna Waltera Christieho, byl poháněm motory Mikulin M-17 (v licenci vyráběnými německými BMW VI).[2][3][4] Zajímavostí u tohoto tanku je, že mohl jezdit i bez pásů.
Varianty
- BT-7 Model 1935
- BT-7 Model 1937 – nová věž s šikmým pancéřováním
- BT-7A – stroj přímé dělostřelecké podpory. Vyzbrojen byl plukovní houfnicí ráže 76,2 mm, lafetovanou v prodloužené věži a dvěma kulomety Děgťarjev. Pro hlavní zbraň byla vezena zásoba 50 kusů munice. Celý stroj byl o něco málo těžší než základní verze BT-7.
- BT-7TU – velitelská verze s rámovou anténou, později nahrazená méně nápadnou anténou prutovou
- BT-7M – též BT-8, naftový motor
Přestavby a prototypy
- BT-42 – finské samohybné dělo na podvozcích ukořistěných BT-7, vyzbrojené britskou 114 mm houfnicí
- KhBT-7 – verze určená pro rozprašování chemikálií, zamořování, odmořování a tvorbu kouřových clon
- KBT-7 – velitelský tank s pevnou věží
- OT-7 – (огнемётный танк) plamenometná verze s pancéřovanou nádrží na hořlavinu na levé straně korby
- SBT – mostní tank
- BT-IS – kola místo pásů
- TTBT-7 – Teletank (dálkové ovládaný tank)
- Thubten-7 – rádiem řízený tank
Reference
- ↑ NESS, Leland. Jane's World War II Tanks and Fighting Vehicles: The Complete Guide. London: HarperCollins, 2002. ISBN 0007112289. (anglicky) s. 152
- ↑ GUNSTON, Bill. The Osprey Encyclopaedia of Russian Aircraft 1875–1995. London: Osprey, 1995. ISBN 1-85532-405-9.
- ↑ Mikulin M-17 . Destobesser.com. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-09. (německy)
- ↑ PETRESCU, Florian. The Aviation History. : Books on Demand, 2013. Dostupné online. S. 152.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu BT-7 na Wikimedia Commons
