V dnešním světě se Břehule skalní stal tématem velkého zájmu a debat. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v politice nebo jeho vlivu v kulturní sféře, Břehule skalní upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Tento článek si klade za cíl prozkoumat různé aspekty Břehule skalní a osvětlit jeho důležitost a důsledky v různých oblastech. Od svého vzniku až po jeho vývoj v průběhu času, včetně jeho vlivu na každodenní životy lidí, se Břehule skalní stalo tématem, které nemůžeme ignorovat. Prostřednictvím hloubkové analýzy se tento článek snaží poskytnout holistický pohled na Břehule skalní a jeho dopad na dnešní společnost.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | vlaštovkovití (Hirundinidae) |
Rod | břehule (Ptyonoprogne) |
Binomické jméno | |
Ptyonoprogne rupestris (Scopoli, 1769) | |
![]() rozšíření břehule skalní
hnízdiště
celoroční výskyt
zimoviště
| |
Synonyma | |
Hirundo rupestris Scopoli, 1769 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Břehule skalní[2][3] (Ptyonoprogne rupestris) je malý zpěvný pták z čeledi vlaštovkovití. Na první pohled se podobá břehuli říční, je však shora poněkud světlejší a v ocase má bílé skvrny. Zespodu je naopak tmavší, chybí ji obojek přes hruď a má velmi tmavé spodní křídlení krovky. Hnízdí v jeskyních, na stěnách útesů a příležitostně také na budovách v jižní Evropě a přilehlém Středomoří.[4] První doložené pozorování z ČR bylo publikováno v roce 2004.[5] Oficiální český název je vlaštovka pohorská, nicméně při publikaci tohoto názvu nebyl brán v úvahu již dříve používaný a mnohem rozšířenější název břehule skalní (viz např.[4]).