Běh na dvě stadia

V tomto článku se budeme věnovat tématu Běh na dvě stadia, který získal velký význam v různých oblastech. Běh na dvě stadia je téma, které vzbudilo zájem odborníků i laické veřejnosti a vyvolalo debatu a diskusi o jeho důsledcích a důsledcích. V průběhu let se Běh na dvě stadia vyvíjel a získával nové aspekty, které vyžadují hloubkovou analýzu. Proto je nanejvýš důležité důkladně porozumět všem aspektům souvisejícím s Běh na dvě stadia a v tomto článku se ponoříme do jeho významu, jeho dopadu na společnost a možných alternativ, jak jej efektivně řešit.

Běžci na amfoře, cca 500 před Kr.

Běh na dvě stadia nebo diaulos (od starořecky Δίαυλος–diaulos) byla soutěžní běžecká disciplína v starověkém Řecku. [1][2][3]

Na 14. olympijských hrách v roce 724 př. n. l. přibyl k dosavadní jediné disciplíně, běhu na jedno stadium, tzv. Dvojitý běh (diaulos), běh na dvě stadia.[3][2] Byly to závody na délku dvou stadií (přibližně 384,5 m), tj. na vzdálenost 1200 olympijských stop.[4][5] Délka jednoho stadia byla podle mýtů vyměřena hrdinou Heraklem, který údajně založil první hry v Olympii jako sto jeho kroků.[4] Pravidla diaulu byla podobná jako při běhu na jedno stadium.[6]

Závodní trať v Olympii byla tvrdá a předpokládá se, že byla posypaná vrstvou písku. Startovní čáry, které byly na východní i na západní straně stadionu, tvořily kamenné prahy vytvořené z dvaceti vápencových desek, spojených v jednolitý celek, které měly po délce dva nehluboké zešikmené žlaby pro odraz při startu. Z antických pramenů je známo, že závodníci při běhu na dvě stadia, měli start i cíl na západním prahu. To, jak byla označena obrátka je neznámé.[6] Délka olympijské trati, tzv. stadium, byla délková míra, podle níž vzniklo později i pojmenování celého závodního prostranství.[4]

Diváci se na soutěžící na stadionu dívali z travnatého úbočí. Stadion byl od severu ohraničen výběžkem Kronova pahorku, na ostatních stranách byl násyp. Byl dlouhý 212 m a 28 m široký. Do hlediště se podle odhadu původně vešlo 20 000 a později 40 000[7] až 45 000 diváků.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beh na dve stadiá na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtech. Vzkriesenie Olympie. Bratislava: Šport, 1986. S. 140. 
  2. ↑ a b Eusebios, Kronika 2,193.
  3. ↑ a b Pausanias, Periégésis TES Hellados, 5,8,6.
  4. ↑ a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtech. Vzkriesenie Olympie. Bratislava: Šport, 1986. S. 46–47. 
  5. ↑ LESLEY ADKINS & ROY A. ADKINS. Starověké Řecko. Praha: Slovart, 2011. ISBN 978-80-7391-580-3. S. 199. 
  6. ↑ a b ZAMAROVSKÝ, Vojtech. Vzkriesenie Olympie. Bratislava: Šport, 1986. S. 113. 
  7. ↑ Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha: nakladatelství Svoboda, 1973. S. 575. 

Související články