Bílá růže

V dnešní době je Bílá růže téma, které v dnešní společnosti získává stále větší význam. Po léta se stala předmětem zájmu odborníků i laické veřejnosti. Jeho dopad se projevuje různými způsoby, od osobní až po globální úroveň, a vyvolal debaty a úvahy o jeho důsledcích. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Bílá růže a analyzujeme jeho důležitost v různých kontextech s cílem nabídnout úplnou a poučnou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Tento článek je o protinacistické skupině. Další významy jsou uvedeny na stránce Bílá růže (rozcestník).
Památník Bílé růže před univerzitou v Mnichově

Bílá růže (německy Weiße Rose) byla nenásilná protinacistická skupina složená převážně z členů akademické obce Mnichovské university, která v letech 1942 a 1943 v Mnichově rozšiřovala letáky a antifašistická hesla. Odpor Bílé růže proti Hitlerovu režimu byl motivován morálně a křesťansky. Dohromady skupina vytvořila šest letáků poukazujících na zločiny nacismu proti Židům a okupovaným národům, které rozšířila v nákladu celkem přes 15 000 kusů. Tím vybízela Němce, aby si uvědomili závažnost těchto zločinů a projevili odpor vůči diktátorské vládě.[1]

Po odhalení činnosti skupiny úřady bylo v roce 1943 popraveno stětím šest jejích hlavních členů: 22. února studenti Sophie Schollová, její bratr Hans Scholl a Christoph Probst, 13. července student Alexander Schmorell a profesor Kurt Huber a 12. října student Willi Graf.[2]

Členové

Hlavními členy byli studenti Mnichovské univerzity: sourozenci Hans Scholl a Sophie Scholl, Alexander Schmorell, Willi Graf, Christoph Probs a učitel Kurt Huber. Základní skupině se dostávalo podpory od široké veřejnosti (zejména lidí ve věku kolem dvaceti let) a k „nepřímým“ členům řadíme i jména: Traute Lafrenzová, Liselotte Berndlová, Marie-Luise Jahnová, Falk Harnack, Katharina Schüddekopfová, Jürgen Wittenstein, Hubert Furtwängler, Wilhelm Geyer, Manfred Eickemeyer, Josef Söhngen, Heinrich Guter, Heinrich Bollinger, Helmut Bauer, Harald Dohrn, Hans Conrad Leipelt a Gisela Schertlingová.

Skupina se opírala především o morální hodnoty křesťanství, její členové však byli různého vyznání, luteráni i katolíci, a několik z nich mělo i jiné náboženské přesvědčení.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku White Rose na anglické Wikipedii.

  1. ↑ lub. Bílá růže nacistům nevoněla, její stoupenci skončili na popravišti . ČT24, 2013-02-22 . Dostupné online. 
  2. ↑ NOVOTNÁ, Šárka. Odbojáři z Bílé růže vnesli světlo do temnoty, zemřeli pod gilotinou . Tiscali.cz, 2019-02-22 . Dostupné online. 

Literatura

  • K trestnímu soudnictví ve Třetí říši: Tauchen, Jaromír. Vývoj trestního soudnictví v Německu 1933 - 1945. Brno : The European Society for History of Law, 2010. 182 s. ISBN 978-80-904522-2-0

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.