Autobusový přívěs

V dnešním článku budeme hovořit o Autobusový přívěs, tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem. Autobusový přívěs je něco, co ovlivňuje mnoho lidí v různých aspektech jejich života, ať už na osobní, profesní nebo dokonce společenské úrovni. Je to téma, které si zaslouží naši pozornost a analýzu, protože jeho dopad může být významný v našem každodenním životě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Autobusový přívěs, od jeho původu až po jeho důsledky, včetně jeho možných řešení nebo způsobů, jak jej řešit. Doufáme, že vám tento článek poskytne hlubší pohled na Autobusový přívěs a pomůže vám lépe porozumět jeho významu v dnešní společnosti.

Autobusový přívěs Jelcz P-01E.
Autobus Škoda 706 RTO CAR s přívěsem Jelcz P-01E.
Autobusový přívěs Karosa B 40.

Autobusový přívěs, přesněji přívěs (vlek, lidově vlečňák) určený pro dopravu osob a jejich zavazadel a tažený autobusem (podobně někdy i trolejbusem), může být v provedení místním, meziměstském nebo dálkovém.

K ústupu od používání osobních přívěsů za autobusy došlo zejména po nástupu kloubových autobusů a trolejbusů, které jsou výhodnější z hlediska odbavování cestujících, bezpečnosti provozu, dohledu nad pořádkem ve vozidle i samotného ovládání vozidla. Hlavní výhodou přívěsů zůstává možnost jejich odpojení v době nižší přepravní poptávky.

Polsko, Česko, Slovensko

V letech 1943–1944 vyráběla automobilka Sodomka autobusové osobní přívěsy typu Sodomka PRK 6. Jsou známy dva exempláře, které se dochovaly do dnešní doby – druhý objevil a rekonstruuje hasičský záchranný sbor v obci Nový Rychnov.[1]

V Československu se autobusové přívěsy zapřažené za autobusy Škoda 706 RTO (dříve i za jiné typy, včetně trolejbusů) používaly do 70. let 20. století. Používaly se například polské přívěsy značky Jelcz nebo české přívěsy Karosa B 40.

Nyní je autobusový přívěs legislativou České republiky zakázán.[2][3]

Rakousko

V Rakousku po mnohaletém zákazu provozuje autobusové přívěsy vyrobené švýcarskou firmou Hess v meziměstské a příměstské dopravě od roku 2005 (od roku 2003 ve zkušebním provozu) společnost Postbus v Innsbrucku (6 souprav v lednu 2007) [4][5] a v Salcburku (2 soupravy v září 2006).[6]

V Innsbrucku byl provoz přívěsů v minulosti ukončen kolem roku 1982.[4] Podmínkou povolení provozu v Rakousku byl kamerový systém sledující vnitřek přívěsu i nástup a výstup cestujících a na zádi autobusu. Vlek má obě nápravy řízené.[4]

Německo

Moderní autobusový přívěs v Německu, vyrobený firmou Göppel.

Ve Spolkové republice Německo byla přeprava osob v přívěsech zakázána od 1. července 1960.

V Německé demokratické republice byly autobusové přívěsy provozovány ještě po roce 1975, například podnikem VEB Kraftverkehr Jena.

V Německu vyrábí firma Göppel autobusové přívěsy s použitím karosářských prvků firem MAN nebo NEOPLAN, zejména pro městskou a příměstskou dopravu. Přívěsy jsou ve zkušebním provozu na základě zvláštního povolení místních úřadů.[7]

Švýcarsko

Ve Švýcarsku se autobusové přívěsy používají v několika městech, například za trolejbusy v Luzernu a Lausanne.

Nákladní přívěsy za autobus

Za autobusy lze připojovat též nákladní přívěsy například pro přepravu zavazadel, jízdních kol, lyží, kánoí a podobně.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Záchranáři zachraňují nejen životy a majetek, ale i autobusovou historii., BUSportál, 1. 6. 2008
  2. ↑ Jan Sůra: „Autobus s přívěsem se vrací“, článek iDnes.cz, 7. listopad 2007, MF Dnes
  3. ↑ Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, § 14, odstavec 11, částka 123/2002: „Přívěsy nesmí být používány k přepravě osob.“
  4. ↑ a b c Autobus s vlekem - v Innsbrucku opět běžná praxe., BUSportál, 24. 1. 2007
  5. ↑ Připravujeme: Mají autobusové vleky šanci?, BUSportál, 19. 1. 2007
  6. ↑ Švýcarský karosář Hess vyrábí autobusové přívěsy., BUSportál, 7. 9. 2006
  7. ↑ Jan Černý, hlavní konstruktér autobusů SOR: Návrat autobusových přívěsů do provozu?, BUSPortál, 10. 4. 2007

Externí odkazy