Aurangábád
V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme dopad Aurangábád v různých kontextech a situacích. Aurangábád je téma, které je dnes velmi důležité a zajímavé pro mnoho lidí, protože jeho vliv pokrývá tak rozmanité oblasti, jako je každodenní život, kultura, historie, věda, technologie, politika a mnoho dalšího. Od svého vzniku až po dnešní vývoj zanechal Aurangábád ve světě hlubokou stopu, vyvolal debaty, úvahy a významné změny v různých oblastech. V tomto článku budeme podrobně zkoumat různé aspekty, které činí Aurangábád fascinujícím a důležitým tématem, a také jeho důsledky v současném světě.
| Aurangábád Chhatrapati Sambhajinagar | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 19°52′48″ s. š., 75°19′12″ v. d. |
| Nadmořská výška | 568 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+05:30 |
| Stát |  Indie |
  Aurangábád | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 219 km² |
| Počet obyvatel | 1 175 116 (2011) |
| Hustota zalidnění | 5 365,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1592 |
| Oficiální web | aurangabad |
| Telefonní předvolba | 240 |
| PSČ | 431001 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aurangábád je velkoměsto a hlavní město stejnojmenného okresu v indickém státě Maháráštra. V roce 2011 mělo 1 575 116 obyvatel. Svůj název má podle mughalského císaře Aurangzéba, který jej v roce 1653 připojil k svojí říši. Historicky bylo součástí státu Hajdarábád.
Je významné i jako centrum turismu, protože ve městě a okolí se nachází řada významných památek. Původně šlo o vesnici jménem Khadki, kterou Malik Ambar učinil roku 1610 centrem sultanátu Ahmadnagar. Město vzniklo na úpatí tehdy dávno opuštěného buddhistického jeskynního kláštera Malikem Ambarem. V letech 1682 až 1707 zde sídlil mughalský císař Aurangzéb. Jeho syn zde nechal postavit Aurangzébovi hrobku, inspirovánou do značné míry Tádž Mahalem. Po roce 1763 význam města poklesl.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aurangábád na Wikimedia Commons
