V současné době August Thonet převzal významnou roli v moderní společnosti. Jeho vliv lze vnímat v různých oblastech, od kultury po politiku, přes technologie a mezilidské vztahy. August Thonet upoutal pozornost milionů lidí po celém světě, vyvolal diskuse, debaty a kontroverze. Postupem času se August Thonet stalo tématem obecného zájmu, které vzbuzuje zájem specialistů i fandů. Proto je nezbytné hluboce a kriticky se zabývat dopadem, který má August Thonet na dnešní společnost, a také analyzovat jeho důsledky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.
August Thonet | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1873 – 1884 | |
Starosta Bystřice pod Hostýnem | |
Ve funkci: 1873 – 1883 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana |
Narození | 28. března 1829 Boppard ![]() |
Úmrtí | 16. března 1910 (ve věku 80 let) Arco ![]() |
Choť | Amalie Skoupilová |
Příbuzní | Michael Thonet (otec) Michael Thonet mladší (bratr) Josef Thonet (bratr) Jakob Thonet (bratr) |
Profese | politik, podnikatel, průmyslník a vynálezce |
Ocenění | Řád železné koruny |
Commons | August Thonet |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
August Thonet (28. března 1829 Boppard[1] – 16. března 1910 Arco[1][2]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Bystřice pod Hostýnem.
Byl synem podnikatele a zakladatele slavné nábytkářské firmy Thonet, Michaela Thoneta. V podnikání byl činný i jeho bratr Michael Thonet mladší (1824–1902), Josef Thonet (1830–1887) a Jakob Thonet (1841–1929). Augustovou manželkou byla Amalie rozená Skoupilová. August převzal vedení rodinné firmy. Rozhodl se pořídit moderní strojové vybavení. V roce 1861 inicioval výstavbu nové továrny v Bystřici pod Hostýnem, místo pouhého rozšíření stávajícího podniku, a od roku 1869 byl ředitelem této továrny. Kromě podnikání se věnoval i hudbě. Ve svých podnicích založil hudební soubory a sám skládal hudbu. V roce 1879 mu byl udělen Řád Františka Josefa, v roce 1885 Řád železné koruny.[1]
Byl činný i politicky. Opakovaně byl volen za starostu Bystřice pod Hostýnem.[1] Úřad starosty zastával od roku 1873 a po dobu deseti let. V téže době působil i na zemském sněmu (viz níže). Jeho bratr Jakob byl starostou Bystřice později v letech 1887–1893.[3]
V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách 24. listopadu 1873 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Holešov, Vsetín, Valašské Meziříčí, Zlín. Mandát zde obhájil v zemských volbách roku 1878.[4] V roce 1873 se uváděl coby ústavověrný kandidát (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná). Porazil českého kandidáta Aloise Mikyšku.[5] Mezi ústavověrné je řazen i ve volbách roku 1878, kdy porazil českého kandidáta Karla Bubelu.[6]
Zemřel v březnu 1910 v tyrolském Arcu po krátké nemoci ve věku 80 let.[2]