Astrid Olofsdotter

V dnešním světě je Astrid Olofsdotter relevantním tématem, které vyvolává velký zájem a debatu mezi různými sektory společnosti. S rozvojem technologií a globalizací nabyla Astrid Olofsdotter v našich životech významného významu a ovlivnila různé aspekty, od způsobu, jakým se vztahujeme k ostatním, až po způsob, jakým řídíme naše zdroje. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé přístupy a pohledy na Astrid Olofsdotter, analyzujeme jeho relevanci v současném kontextu a jeho možný vývoj v budoucnu. Kromě toho prozkoumáme, jak Astrid Olofsdotter ovlivnil rozhodování na individuální a kolektivní úrovni a také konfiguraci veřejných politik a obchodních strategií.

Astrid Olofsdotter
norská královna
Portrét
Astrid Olofsdotter promlouvá ve prospěch svého nevlastního syna Magnuse.
Doba vlády1019–1028
Úmrtí1035
ManželOlaf II. Norský
OtecOlof Skötkonung
MatkaEdla
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Astrid Olofsdotter (norsky: Astrid Olofsdatter; † 1035) byla norská královna, manželka Olafa II.[1]

Život

Astrid se narodila jako dcera švédského krále Olof Skötkonunga je obodritské milenky Edly. Byla nevlastní sestrou švédského krále Jakoba Anunda a sestrou švédského krále Emunda Gammala. Olofova manželka Estrid Obodritská se prý k ní a jejímu bratrovi Emundovi nechovala dobře, a tak byli posláni k pěstounům. Astrid poslali k muži jménem Egil do Västergötlandu.[2]

Za Olafa II. se provdala v Sarpsborgu v roce 1019. V roce 1016 bylo rozhodnuto, že mírové vztahy mezi Norskem a Švédskem stvrdí manželský svazek. Šlechtici ze Švédska i z Norska se pokoušeli sjednat sňatek krále Olafa a nevlastní sestrou Astrid, princeznou Ingegerdou Olofsdotter. Král Olof však svou dceru narozenou v manželství provdal za kyjevského knížete Jaroslava Moudrého.[3] Některé zdroje tvrdí, že Astrid nahradila Ingegerdu podle přání svého otce, jiné tvrdí, že se tak stalo proti jeho vůli díky spolupráci Olafa Norského a švédského jarla Ragnvalda Ulfssona.[4]

Astrid byla popisována jako krásná, výřečná, štědrá a lidmi oblíbená. Byla nevlastní matkou pozdějšího krále Magnuse I., se kterým měla dobré vztahy. V roce 1030 ovdověla, když byl její manžel zabit. Opustila Norsko a odebrala se na švédský královský dvůr, kde měla vysokou pozici. Když její nevlastní syn Magnus v době, kdy se ucházel o norský trůn, navštívil Sigtunu, vyjádřila mu svou oficiální podporu a vyzvala k tomu celé Švédsko.

Reference

  1. ↑ Historiska världar - sök i Medeltidens ABC och Vikingatidens ABC. web.archive.org . 2011-07-25 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-25. 
  2. ↑ Astrid Olavsdatter – utdypning (Store norske leksikon)
  3. ↑ Yaroslav the Wise (Encyclopedia of Ukraine, vol. 5. 1993)
  4. ↑ Olav 2 Haraldsson Den Hellige – utdypning (Store norske leksikon)

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Astrid Olofsdotter na anglické Wikipedii.

Norská královna
Předchůdce:
Sigrid Storråda? 		1019–1028
Astrid Olofsdotter 		Nástupce:
Emma Normandská