Assumpta s Ježíškem z Třebeně

Dnes se slaví Assumpta s Ježíškem z Třebeně, datum/důvod, který nás zve k zamyšlení nad důležitostí Assumpta s Ježíškem z Třebeně v našich životech. Assumpta s Ježíškem z Třebeně je téma, které v posledních letech nabylo na aktuálnosti a ve společnosti vyvolalo velký zájem. V tomto článku se chystáme prozkoumat Assumpta s Ježíškem z Třebeně do hloubky a analyzovat jeho dopad na různé aspekty našeho každodenního života. Od svého vzniku až po vývoj v čase, přes svůj vliv na současnou kulturu a společnost, Assumpta s Ježíškem z Třebeně je tématem, které stále vzbuzuje zvědavost a zájem mnoha lidí. Připojte se k nám na této prohlídce Assumpta s Ježíškem z Třebeně a zjistěte vše, co je ještě třeba vědět o tomto fascinujícím tématu.

Assumpta s Ježíškem z Třebeně
Assumpta s Ježíškem z Třebeně (1520–1530)
Assumpta s Ježíškem z Třebeně (1520–1530)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Assumpta s Ježíškem z Třebeně (20. léta 16. stol.) pochází pravděpodobně z dílny Mistra mariánského oltáře ze Seebergu. Je dílem západočeského řezbáře, který využil jako vzor sochu Panny Marie z mariánského oltáře ze Seebergu. Socha je vystavena ve stálé expozici Galerie výtvarného umění v Chebu.

Popis a zařazení

Socha z lipového dřeva 121 × 34 × 22 cm, vzadu vyhloubená, bez polychromie.

Stojící Madona na půlměsíci zjednodušeně opakuje vzor, kterým je Assumpta z mariánského oltáře ze Seebergu, včetně srpku měsíce se dvěma hlavičkami andílků. Liší se umístěním dítěte nad pravou nosnou nohou. Ježíšek levou rukou podává matce jablko a pravou žehná věřícím. Oděv Panny Marie opakuje kompozici seeberského mistra, včetně spodního šatu se stojacím límečkem a širších ohrnutých rukávů. Svrchní plášť má oproti předloze zjednodušené schéma záhybů a zvýrazňuje vlnitý lem, který směřuje diagonálně k volné noze. Plné až odulé tváře ukazují na jinou řezbářskou individualitu, pocházející z místní chebské dílny. Řezba řemeslné kvality[1] částečně ztratila křehkost a bohatství odstínů modelace i hybný rytmus předlohy.[2]

Socha původně stála na konzole v kostele sv. Vavřince v Třebeni a patří římskokatolické farnosti ve Františkových Lázních. Jako zápůjčka je vystavena v expozici chebské gotiky v Galerii výtvarného umění v Chebu

Jiná díla

V již etablovaném uměleckém prostředí Chebska a Západních Čech brzy zdomácněl nový progresivní trend, který sem byl přenesen z okruhu Hanse Leinbergera. Svědčí o tom řada dochovaných soch, které jsou přímo spojovány s dílnou Mistra mariánského oltáře ze Seebergu nebo na Leinbergerův styl volně navazují.[3] Některá díla dokládají poměrně rychlou rustikalizaci tvorby, která původně vycházela z Leinbergerových předloh.[4]

  • Assumpta ze Stupna, Západočeská galerie v Plzni[5]
  • Sv. Barbora ze Šipína[5]
  • Assumpta s Ježíškem (pův. Chebské muzeum), Galerie výtvarného umění v Chebu[4]
  • Sv. biskupové z Františkových Lázní, Galerie výtvarného umění v Chebu[6]
  • sochy z Černínských sbírek, nyní Národní galerie v Praze[5]

Reference

  1. ↑ Vykoukal J, 2009, s. 274
  2. ↑ Ševčíková J, 1975, s. 37–38, s. 70
  3. ↑ Ottová M, 2006, s. 335
  4. ↑ a b Vykoukal J, 2009, s. 275
  5. ↑ a b c Vykoukal J, 2009, s. 270
  6. ↑ Vykoukal J, 2009, s. 276-278

Literatura

  • Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
  • Michaela Ottová, Mistr mariánského oltáře ze Seeberku, in: A. Mudra, M. Ottová (eds.), Ars vivendi. Professori Jaromír Homolka ad honorem, Opera FTC UCP, Historia et historia artium, vol. V, Praha 2006, s. 327-349
  • Marion Tietz-Strödel, Die Plastik in Eger von den frühen Gotik bis zur Renaissance, in: Lorenz Schreiner (ed.), Kunst in Eger. Stadt und Land, Wien, München 1992, s. 259-293
  • Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975