Dnes budeme hovořit o Ashley Cooper, tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskusi. Ashley Cooper je problém, který ovlivňuje lidi všech věkových kategorií, pohlaví a sociálních vrstev, protože má význam v různých oblastech každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a aspekty související s Ashley Cooper, analyzujeme jeho možné důsledky, implikace a možná řešení. Abychom mohli nabídnout holistický pohled na Ashley Cooper, ponoříme se do jeho původu, vývoje a jeho vlivu na současnou společnost. Připojte se k nám na této cestě, abyste lépe porozuměli Ashley Cooper a jeho dopadu na náš svět!
Ashley Cooper | |
---|---|
![]() | |
Datum narození | 15. září 1936 |
Místo narození | Melbourne |
Datum úmrtí | 22. května 2020 (ve věku 83 let) |
Výška | 185 cm |
Profesionál od | 1959 (amatér od roku 1953) |
Ukončení kariéry | 1962 |
Držení rakety | pravou rukou (bekhend jednoruč) |
Síň slávy | 1991 (profil) |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 69–16 |
Tituly | 27[1] |
Nejvyšší umístění | 1. místo (1957, Lance Tingay)[2] |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (1957, 1958) |
French Open | semifinále (1956, 1957, 1958) |
Wimbledon | vítěz (1958) |
US Open | vítěz (1958) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 0–3 |
Nejvyšší umístění | 1. místo (1957) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (1958) |
French Open | vítěz (1957, 1958) |
Wimbledon | finále (1958) |
US Open | vítěz (1957) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (1957) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ashley John Cooper (15. září 1936, Melbourne – 22. května 2020) byl australský tenista. Podle statistik Lance Tingaye byl v roce 1957 singlovou světovou jedničkou. Dvakrát vyhrál dvouhru na Australian Open (1957, 1958), jednou ve Wimbledonu (1958) a jednou na US Open (1958). Jediný grandslam, kde se mu tolik nedařilo, byla antuková Paříž, kde bylo jeho maximem semifinále. Podobně úspěšný byl v mužské čtyřhře, kde triumfoval jak v Melbourne Parku (1958), tak na Roland Garros (1957, 1958) a ve Flushing Meadows (1957). Ke kariérnímu grand slamu mu tentokrát scházelo deblové vítězství ve Wimbledonu, kde se nicméně roku 1958 probojoval do finále. Jeho partnery při zisku gradnslamových titulů byli krajané Malcolm Anderson a Neale Fraser. V roce 1957 s australskou reprezentací získal Davisův pohár, odehrál v této soutěži čtyři utkání, dvě vyhrál a dvě prohrál.[3] Roku 1959 přestoupil k profesionálům, kde ale tak úspěšný nebyl. Po skončení hráčské kariéry v roce 1962 se stal tenisovým funkcionářem. V roce 1991 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.[4] Roku 2007 obdržel Řád Austrálie.[5] Jeho manželka Helen Woodová byla vítězka soutěže Miss Australia 1957.[6]