V dnešním světě se Artur Śliwiński stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už jde o zdraví, technologie, politiku nebo jakýkoli jiný aspekt každodenního života, Artur Śliwiński se ukázal jako zásadní faktor ovlivňující naše rozhodnutí a naši pohodu. Abychom lépe porozuměli důležitosti Artur Śliwiński, je nezbytné analyzovat jeho různé aspekty a prozkoumat, jak ovlivňuje různé oblasti našeho života. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost Artur Śliwiński a jak se jeho vliv rozšiřuje napříč různými aspekty naší moderní společnosti.
Artur Śliwiński | |
---|---|
![]() | |
Narození | 17. srpna 1877 Ruszki |
Úmrtí | 16. ledna 1953 (ve věku 75 let) Varšava |
Místo pohřbení | Powazkowský hřbitov |
Povolání | politik a historik |
Ocenění | Zlatý Akademický vavřín Řád znovuzrozeného Polska |
Politické strany | Polská socialistická strana Bezpartijní blok pro spolupráci s vládou |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Funkce | premiér Polska (1922) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Artur Śliwiński (17. srpna 1877 Ruszki – 16. ledna 1953 Varšava) byl polský historik, novinář, politik, v roce 1922 premiér Polska.
Před rokem 1914 patřil k polské socialistické straně a od roku 1906 byl členem její revoluční frakce. Na začátku první světové války patřil k vedoucím Polské národní organizace, přičemž mezi 1915 a 1916 vedl Ústřední národní výbor ve Varšavě.
V roce 1917 se stal tajemníkem Prozatímní státní rady a předsedou Strany národní nezávislosti. Po válce, v letech 1918–1919 působil jako místopředseda ve Varšavské městské radě. Dne 28. června 1922 byl jmenován premiérem, ale krátce na to jeho vládu odvolal Sejm.
V roce 1924 byl ředitelem Městského divadla ve Varšavě, v letech 1932–1939 byl ředitelem Městské polské banky. V letech 1935–1938 vykonával úřad senátora. Po druhé světové válce se již do politiky nevrátil.