V dnešním světě je Arnheiður Eiríksdóttir téma velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už na osobní, profesní nebo akademické úrovni, Arnheiður Eiríksdóttir upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a povolání. Jeho dopad a vliv je patrný v různých oblastech, od populární kultury po vědu a techniku. V tomto článku podrobně prozkoumáme fenomén Arnheiður Eiríksdóttir a jeho význam v moderní společnosti a analyzujeme jeho důsledky a důsledky v různých kontextech.
Arnheiður Eiríksdóttir | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 9. srpna 1990 (34 let) Reykjavík |
Povolání | zpěvačka, klavíristka a operní pěvkyně |
Ocenění | Opera |
Manžel(ka) | Lukáš Bařák |
Web | arnheidur |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arnheiður Eiríksdóttir (* 9. srpna 1990, Reykjavík) je islandská operní pěvkyně-mezzosopranistka. Od divadelní sezony 2020/21 je sólistkou Opery Národního divadla. Jejím manželem je operní pěvec Lukáš Bařák.
Narodila se na Islandu a už odmala zpívala ve sborech a v kostele. Roku 2000 začala studovat na Hudební konzervatoři v Reykjavíku hru na klavír a během toho chodila i na hodiny zpěvu. V roce 2007 se proto rozhodla pro studium zpěvu a na jaře 2012 absolvovala z tohoto předmětu diplomovou zkoušku pod vedením Hlín Pétursdóttirové. Následně pokračovala se studiem zpěvu na Universität für Musik und darstellende Kunst Wien. Až zde se ve Státní opeře nejvíce oblíbila operu. V létě 2014 se úspěšně objevila v roli Cherubina v Mozartově Figarově svatbě v Zámeckém divadle Schönbrunn ve Vídni a v německém Münsteru s EinKlang Philharmonie.[1][2][3]
V roce 2016 udělala s vyznamenáním bakalářskou zkoušku a v témže roce dále pokračovala na magisterském studiu na stejné univerzitě. Roku 2018 se stala členkou Opery v Kolíně nad Rýnem, kde ztvárnila řadu rolí. Po předzpívání v Praze ji na druhý den zavolali s nabídkou angažmá v Národním divadle. Nabídku přijala a od sezony 2020/21 je sólistkou Opery Národního divadla v Praze, kde debutovala 7. října 2021 jako Rosina v Lazebníku sevillském.[4][5][6]
Během své operní kariéry hostovala v řadu zemích. Jako Dorabella v Così fan tutte se představila v jihokorejském Tegu a v roli Jeníčka v Jeníčkovi a Mařence a Suzuki v Madama Butterfly v Islandské opeře v Reykjavíku. Prince Orlofského v Netopýrovi ztvárnila na letním operním festivalu v Rakousku a v roce 2023 se představila jako Varvara v Kátě Kabanové v norské Národní opeře v Bergenu.[7][8][9]
Jejím manželem je operní pěvec Lukáš Bařák, sólista opery Národního divadla. Oba studovali na Universität für Musik und darstellende Kunst Wien. Po studiích působili v Opeře v Kolíně nad Rýnem, kde Bařák zpočátku hostoval. Později získali angažmá v opeře Národního divadla v Praze.[10][11]
Během letech 2011 až 2013 doprovázela jako zpěvačka a tanečnice zpěvačku Björk na jejím turné.[4] Na zahájení divadelní sezony 2022/2023 obdržela Cenu ředitele Národního divadla pro umělce do 35 let v oboru opera.[12] V roce 2023 obdržela cenu Thálie v oboru opera za ztvárnění role Oktaviana v opeře Růžový kavalír v Národním divadle.[13][14] V roce 2024 byla nominovaná na cenu Thálie za ztvárnění role Skladatele v opeře Ariadna na Naxu.[15]
Opera Kolín nad Rýnem