V dnešním světě je Arge Bám téma, které se stalo aktuálním v různých oblastech společnosti. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po jeho vliv na ekonomiku a politiku se Arge Bám stal základním prvkem, který je dnes třeba brát v úvahu. V průběhu let Arge Bám vyvolal debaty, kontroverze a různé pozice, které poznamenaly způsob, jakým jej vnímáme a jak se k němu vztahujeme. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů obklopujících Arge Bám, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost, analyzujeme jeho důležitost a důsledky, které má na náš každodenní život.
Arge Bám | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Výstavba | 5. století př. n. l. |
Materiál | adobe |
Poloha | |
Adresa | Kermán, ![]() |
Souřadnice | 29°7′0,68″ s. š., 58°22′6,51″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arge Bám, persky: ارگ بم, je největší budova z nepálené hlíny na světě. Nachází se ve městě Bam, na jihovýchodě Íránu, v provincii Kerman. Je zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO, v rámci položky "Bam a jeho kulturní krajina".[1]
Původ této obrovské citadely lze vysledovat zpátky do Achaimenovské říše (6. až 4. století př. n. l.). Největší slávu citadela zažila v 7.-11. století, kdy ležela na Hedvábné stezce a byla známa pro výrobu hedvábných a bavlněných oděvů. Celá stavba zaujímá 180 000 metrů čtverečních. Je obklopena 6-7 metrovou zdí o délce 1,8 kilometru. Dne 26. prosince 2003 byla stavba téměř úplně zničena zemětřesením, spolu s mnoha dalšími stavbami v Bamu a jeho okolí. S významnou mezinárodní pomocí íránská vláda stavbu obnovila.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arg e Bam na anglické Wikipedii.