V dnešním světě je Arekotvaré tématem, které nepřestává překvapovat a fascinovat miliony lidí po celém světě. Od svých počátků až do současnosti byl Arekotvaré předmětem studia, debat a obdivu a jeho vliv byl přítomen v nesčetných aspektech každodenního života. V průběhu let se Arekotvaré vyvíjel a přizpůsoboval se sociálním, politickým, ekonomickým a technologickým změnám, čímž se upevnil jako téma univerzálního zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Arekotvaré a analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost.
![]() | |
---|---|
![]() Areková palma, Areca catechu | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | arekotvaré (Arecales) Bromhead |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arekotvaré (Arecales) je řád jednoděložných rostlin. V současné taxonomii zahrnuje 2 čeledi: arekovité (palmy) a drobnou australskou čeleď Dasypogonaceae. Tento koncept je nový, v rámci systému APG se objevuje až v systému APG IV publikovaném v roce 2016. V dřívějších systémech zahrnoval řád Arecales výhradně čeleď arekovité. Čeleď Dasypogonaceae byla ve starších systémech řazena nejčastěji do řádu Asparagales (často do příbuzenstva čeledi žlutokapovité). Molekulární výzkumy tuto příbuznost nepotvrdily.[1][2][3]
Řád zahrnuje až na malé výjimky výhradně dřeviny. Palmy mají anomální druhotné tloustnutí. Listy jsou jednoduché či různě složené a mají na bázi pochvu. Okvětí je nejčastěji šestičetné. Gyneceum je svrchní, nejčastěji složené ze 3 plodolistů a může být synkarpní nebo apokarpní.[4]
Palmy jsou rozšířeny v tropech a subtropech celého světa, naproti tomu čeleď Dasypogonaceae je svým výskytem omezena výhradně na Austrálii.[3]