Význam Arabská islámská republika je v dnešní společnosti nesporný. Po desetiletí je Arabská islámská republika opakujícím se tématem v debatách, výzkumech a diskuzích v různých oblastech. Jeho vliv sahá od osobních, sociálních, politických, ekonomických a kulturních aspektů a ovlivňuje způsob, jakým lidé přistupují ke svému každodennímu životu. Arabská islámská republika je předmětem pozornosti akademiků, vědců, názorových vůdců a profesionálů, kteří se snaží pochopit její rozsah a důsledky. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Arabská islámská republika a jeho dopad na moderní společnost.
Arabská islámská republika
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
neurčeno
| |||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
federace (nerealizovaná)
| |||||||||||
Vznik
|
|||||||||||
Zánik
|
leden 1974
| ||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Arabská islámská republika (arabsky: الجمهورية العربية الإسلامية al-Dschumhuriyya al-ʿarabiyya al-islamiyya, formálně Unie Libye a Tuniska) byla plánovanou unií mezi Libyí a Tuniskem. Pomyslnými zakladateli Arabské islámské republiky byl libyjský vůdce Muammar Kaddáfí a tuniský prezident Habíb Burgiba, kteří se v roce 1972 dohodli na to že:
Tyto dvě země vytvoří jednotnou republiku, Arabskou islámskou republiku, s jednotnou ústavou, vlajkou, prezidentem, armádou a rovnoměrnou vládou, legislativou a soudnictvím. Referendum se mělo konat 18. ledna 1974.
Kvůli vzájemným neshodám a tuniskému odporu však projekt nebyl nakonec realizován.