V tomto článku se ponoříme do tématu Anton M. Otte, které vyvolalo velký zájem a diskusi v různých oblastech. Abychom plně porozuměli jeho důležitosti a dopadu, prozkoumáme jeho původ, vývoj a dopad na dnešní společnost. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé perspektivy a názory, které kolem Anton M. Otte existují, a také možné implikace, které má v současném kontextu. Stejně tak se ponoříme do relevantních případových studií, které pomohou lépe porozumět jeho rozsahu a relevanci v dnešní době. Shromažďováním aktualizovaných a relevantních informací se snažíme vyvolat debatu o Anton M. Otte, která obohatí znalosti a podpoří hlubokou reflexi tohoto významného tématu.
Jeho Milost Mons. Anton M. Otte | |
---|---|
probošt Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě | |
![]() Anton Otte (2011) | |
Církev | římskokatolická |
Znak | ![]() |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 29. června 1967 Bamberk |
Osobní údaje | |
Datum narození | 15. srpna 1939 |
Místo narození | Vidnava ![]() |
Datum úmrtí | 29. prosince 2021 (ve věku 82 let) |
Místo úmrtí | Scheßlitz ![]() |
Povolání | katolický kněz a probošt |
Řády a ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anton M. Otte (15. srpna 1939 Vidnava – 29. prosince 2021 Scheßlitz, Německo) byl český a německý římskokatolický kněz německé národnosti, dlouholetý vedoucí pražské kanceláře spolku Ackermannova sdružení. Do roku 2011 byl proboštem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.
Narodil se v německé rodině, která však po druhé světové válce oproti původnímu záměru nebyla odsunuta, jeho otec byl nicméně v roce 1946 lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a popraven.
Po maturitě, kterou složil v roce 1957 v Jeseníku, nedostal doporučení ke studiu na vysoké škole, a proto pracoval od roku 1958 v textilní továrně v Krnově až do roku 1960, kdy odešel do Západního Německa. Tam studoval v letech 1960 až 1967 teologii postupně v německém městě Königstein im Taunus, ve Vídni a v Bamberku. Poté, co 29. června 1967 přijal v Bamberku kněžské svěcení, působil v letech 1967–1974 jako kněz v Ebermannstadtu a Heiligenstadtu, následně až do roku 1980 jako učitel náboženství a v letech 1980–1998 jako vězeňský kaplan v Bayreuthu a Norimberku.
V letech 1991 až 1996 byl vedoucím pražské kanceláře německého spolku Ackermannova sdružení, který usiluje o smíření Čechů a Němců na křesťanském základě. Roku 1996 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka.
Dne 4. prosince 2001 byl jmenován čestným kanovníkem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a 18. května 2005 pak jejím sídelním kanovníkem; od 1. července 2010 do 5. září 2011 byl také jejím děkanem a 5. září 2011 byl zvolen jejím proboštem. 31. ledna 2001 ho Jan Pavel II. jmenoval papežským kaplanem.
Dne 15. května 2015 obdržel čestné občanství města Vidnava za celoživotní přínos v rozvíjení česko-německých vztahů. Zemřel po těžké nemoci 29. prosince 2021.[1]
Předchůdce: Antonín Doležal |
![]() |
69. probošt vyšehradské kapituly 2011–2014 |
![]() |
Nástupce: Aleš Opatrný |