Anton Šalát

V současnosti je Anton Šalát stále se opakujícím tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého vzniku vyvolává debaty a kontroverze a staví se jako klíčový bod veřejné agendy. S rostoucím zájmem o Anton Šalát roste i potřeba porozumět jeho mnoha aspektům a důsledkům. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Anton Šalát, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a nabídneme kompletní přehled o jeho významu v současnosti.

Anton Šalát
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1939
Poslanec Sněmu Slovenskej krajiny
Ve funkci:
1938 – 1944
Stranická příslušnost
ČlenstvíHSĽS
Autonomistický blok
Narození12. června 1892
Necpaly nad Nitrou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. září 1944 (ve věku 52 let) nebo 1944 (ve věku 51–52 let)
Hájniky
SlovenskoSlovensko Slovensko
Profesepedagog, katolický kněz a politik
Náboženstvíkatolicismus
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Šalát (12. června 1892 Necpaly nad Nitrou – 17. září 1944 Hájniky) byl československý a slovenský římskokatolický kněz a politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu, později za Autonomistický blok.

Biografie

Základní školu a čtyři ročníky gymnázia absolvoval u piaristů v Prievidzi. Gymnázium pak dokončil v Banské Bystrici. Absolvoval bohoslovecká studia v Banské Bystrici a roku 1916 byl vysvěcen za kněze. Působil jako kaplan v Čierném Balogu, Detvě a Zvolenu. Od roku 1919 byl členem učitelského sboru na reálce ve Zvolenu. Od roku 1932 byl farářem v Hájnikách. Už během studií se angažoval v katolickém tisku a po vzniku Československa se zapojil do struktur Slovenské ľudové strany.[1] Povoláním byl profesor. Podle údajů z roku 1935 bydlel v obci Hájniky (část města Sliač).[2]

V parlamentních volbách v roce 1929 získal mandát v Národním shromáždění za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu. Obhájil ho v parlamentních volbách v roce 1935, nyní za Autonomistický blok, jehož vznik iniciovala Hlinkova slovenská ľudová strana. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 1939.[3]

V prosinci 1938 byl zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny.[4] Ve sněmu byl místopředsedou sociálního a zdravotního výboru. V březnu 1939 při takzvaném Homolově puči (krátkodobý pokus centrální československé vlády o silovou změnu poměrů na Slovensku a potlačení radikálních slovenských separatistů) byl dočasně uvězněn v Banské Bystrici.[1]

Politicky se angažoval i za tzv. slovenského štátu. Zasedal nadále v slovenském sněmu. Profiloval se jako antisemita a antikomunista. Vydal knihy Boľševická víchrica, Obete boľševizmu, Proti boľševizmu a Vodca na Javorine.[1]

Byl zabit partyzány během Slovenského národního povstání.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d 144. schůze . psp.cz . Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ seznam zvolených poslanců . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  3. ↑ Anton Šalát . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  4. ↑ VOĽBY DO SNEMU SLOVENSKEJ KRAJINY V ROKU 1938, Eduard NIŽŇANSKÝ . niznanskyedo.host.sk . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-02. (slovensky) 

Externí odkazy