Antonín Modr

V dnešním světě je Antonín Modr téma, které upoutalo pozornost velkého množství lidí. Relevance Antonín Modr je stále evidentnější, jak společnost postupuje v průběhu času. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po vliv na ekonomiku a politiku je Antonín Modr tématem, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky. V tomto článku se podíváme na různé aspekty související s Antonín Modr a na to, jak se vyvíjel v průběhu času. Od jeho počátků až po jeho dnešní význam se ponoříme do kompletní analýzy Antonín Modr a jeho dopadu na různé aspekty moderní společnosti.

Antonín Modr
Základní informace
Narození17. května 1898
Strašice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. dubna 1983 (ve věku 84 let)
Strašice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, muzikolog, houslista, violista, sbormistr, hudební pedagog a učitel
Nástrojehousle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Modr (17. května 1898, Strašice[1] – 22. dubna 1983, tamtéž) byl český hudební vědec, skladatel a příležitostný dirigent.

Život

Začínal jako dělník a amatérský hudebník ve Strašicích na Rokycansku. Později hrál ve vojenských kapelách v italském Roveretu a v Rimavské Sobotě na Slovensku. Po první světové válce studoval na Pražské konzervatoři hru na housle u Rudolfa Reissiga a skladbu u Josefa Suka.

V letech 1923–1927 byl violistou České filharmonie, poté hrál v orchestru Národního divadla a v letech 1934–1936 v Symfonickém orchestru pražského rozhlasu, který také příležitostně řídil.

Vedl lidové umělecké soubory a byl sbormistrem pěveckého sdružení Lukes. Na konzervatoři vyučoval teoretické předměty a hru na kytaru a staré nástroje. V roce 1949 odešel do invalidního důchodu a pouze externě vyučoval na Vyšší hudebně pedagogické škole.

Jeho skladatelské dílo na veřejnost příliš neproniklo. Velký význam však měly jeho teoretické práce. Kniha „Hudební nástroje“ vyšla v několika vydáních v tehdejším Československu i v zahraničí.

Dílo

Komorní skladby

  • Malá suita pro klavír op. 12 (1935)
  • Z mládí pro klavír op. 19 (1936)
  • Z varhanního skicáře (1945)
  • Partita pro violu sólo (1962)
  • 4 smyčcové kvartety

Orchestrální skladby

  • Symfonietta op. 2 (1924)
  • Suita op. 4 (1925)
  • Ouvertura op. 7 (1929)
  • 1. symfonie op. 8 (1934)
  • 2 slavnostní pochody op. 11 (1932)
  • Intráda a tanec op. 15 (1937)
  • 2 baletní suity op. 16 (1938)
  • Variace na vlastní téma op. 17 (1939)
  • Koncert pro housle a orchestr op. 32 (1954)
  • Poděbradské polky op. 33 (1954)
  • Koncert pro violu a orchestr op. 35 (1956)
  • II. orchestrální suita op. 36 (1956)
  • Koncert pro trubku a orchestr (1957)
  • Smyčcová serenáda (1958)
  • 2. symfonie (1963)

Písně a sbory

  • Písně op. 6 (1928)
  • 8 národních písní pro ženský sbor op.9 (1933)
  • 3 havířské písně op. 30 (1952)
  • Písně pro dětské soubory op. 33(1955)
  • Na celém světě jsou lidé (kantáta, 1962)

Teoretické práce

  • Hudební nástroje (1. vydání 1938)
  • Nauka o harmonii v otázkách a odpovědích
  • Všeobecná hudební nauka v otázkách a odpovědích
  • Příprava k praktickému studiu nauky o harmonii a stavbě melodických vět
  • Nauka o kontrapunktu
  • Nauka o hudebních formách v otázkách a odpovědích

V průběhu druhé světové války se věnoval téměř výhradně chrámové hudbě. Zkomponoval několik mší a jiných duchovních skladeb.

Odkazy

Literatura

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Strašice

Externí odkazy