V dnešním článku budeme hovořit o Antoine Balthazar Joseph, baron d'André, tématu, které v poslední době ve společnosti nepochybně vyvolalo zájem a debatu. Antoine Balthazar Joseph, baron d'André je problém, který ovlivňuje různé oblasti každodenního života, od politiky po kulturu, včetně ekonomiky a lidských vztahů. Během tohoto čtení do hloubky prozkoumáme různé aspekty, které se točí kolem Antoine Balthazar Joseph, baron d'André, analyzujeme jeho důsledky a důsledky v různých kontextech. Antoine Balthazar Joseph, baron d'André je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, takže je nezbytné jej pochopit z různých úhlů pohledu, abychom měli širší a obohacující pohled.
Antoine Balthazar Joseph, baron d'André | |
---|---|
![]() | |
Narození | 2. července 1759 Aix-en-Provence |
Úmrtí | 16. července 1825 (ve věku 66 let) 10. obvod |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′30″ s. š., 2°23′43″ v. d.) Grave of André |
Povolání | politik |
Politická strana | Monarchiens |
Děti | Antoine Joseph Maurice d'André |
Funkce | prezident Ústavodárného shromáždění (1790) prezident Ústavodárného shromáždění (1790–1791) prezident Ústavodárného shromáždění (1791) prefekt pařížské policie (1814–1815) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antoine Balthazar Joseph, baron d’André (2. července 1759 Aix-en-Provence – 16. července 1825 tamtéž) byl francouzský royalistický politik v období Velké francouzské revoluce.
Narodil se v Aix-en-Provence roku 1759. Roku 1789 byl zvolen do shromáždění generálních stavů za třetí stav, později Národního shromáždění, kde patřil k vůdcům umírněné royalistické frakce, mezi roky 1790-1791 byl třikrát zvolen jeho předsedou. Po pádu monarchie se nejprve stáhl do ústraní, a poté emigroval do Británie, kde vstoupil do služeb britskému králi proti Francii. Roku 1797 se do Francie vrátil a kandidoval zde za royalisty, ale do Rady pěti set zvolen nebyl. Téhož roku musel však po Fructidorském převratu Francii znovu opustit a až do roku 1814 přebýval ve Švýcarsku, později v Rakousku. Po abdikaci Napoleona Bonaparta napomohl k restauraci Bourbonů a Ludvík XVIII. mu udělil funkci policejního prefekta v Paříži, kterou zastával do roku 1815. Zemřel roku 1825 v Aix-en-Provence.