V tomto článku prozkoumáme dopad Anna Sokolová-Podpěrová na moderní společnost. Anna Sokolová-Podpěrová je již léta předmětem zájmu a diskusí a jeho vliv lze pozorovat v různých oblastech každodenního života. Od svého vzniku upoutal Anna Sokolová-Podpěrová pozornost akademiků, odborníků i laiků a vyvolal diskuse o jeho důležitosti, důsledcích a možných důsledcích. V tomto článku prozkoumáme, jak Anna Sokolová-Podpěrová utvářel způsob, jakým myslíme, jednáme a vztah ke světu kolem nás, a jaké perspektivy můžeme mít na jeho budoucnost.
Anna Podpěrová-Sokolová | |
---|---|
Narození | 5. února 1888 Plzeň |
Úmrtí | 29. ledna 1976 (ve věku 87 let) Terezín |
Povolání | prozaička, spisovatelka a scenáristka |
Témata | literární činnost, filmová scenáristika a literatura pro děti a mládež |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Anna Sokolová-Podpěrová, rodným jménem Anna Čiperová (5. února 1888 Plzeň – 29. ledna 1976 Terezín) byla česká spisovatelka a scenáristka.
Narodila se v Plzni.[1] Její otec, Josef Čipera, byl profesorem matematiky a zemským poslancem ve Vídni.[2]
Psala převážně knížky pro děti. Napsala také povídku Bláhový sen, která byla vybrána jako předloha pro stejnojmenný film v roce 1943.[3] Režii filmu měl J. A. Holman. Ve filmu hráli mj. Nataša Gollová, Zdeňka Baldová, Jaroslav Marvan nebo Adina Mandlová. Její další filmová předloha, Neslavná sláva, byla sice v roce 1943 jednou z vítězných předloh v soutěži Českomoravského filmového ústředí na filmový námět, ale zfilmována pravděpodobně nebyla.[4]
V roce 1948 byla signatářkou Provolání politických a kulturních pracovníků k československé veřejnosti ze 21. února 1948, apelujícího na politické struktury, aby byly zajištěny svobodné volby (mezi signatáře patřil například i Ferdinand Peroutka).[5]