Anna Marie Bádenská

Dnes Anna Marie Bádenská získal velký význam v různých oblastech společnosti a probudil zájem a pozornost mnoha lidí po celém světě. Jeho dopad byl tak významný, že vyvolal nekonečné debaty, výzkumy a analýzy o jeho vlivu na každodenní životy lidí. Kromě toho byl Anna Marie Bádenská předmětem mnoha studií a výzkumů, které se snažily pochopit jeho skutečný rozsah a možné dlouhodobé důsledky. V tomto článku prozkoumáme fenomén Anna Marie Bádenská do hloubky, analyzujeme jeho nejdůležitější aspekty a jeho dopad na dnešní společnost.

Anna Marie Bádenská
Narození22. května 1562
Úmrtí25. dubna 1583 (ve věku 20 let)
Třeboň
Místo pohřbeníKostel svatého Víta v Českém Krumlově
ChoťVilém z Rožmberka
RodičeFilibert Bádenský a Mechthilda Bavorská
PříbuzníJakuba Bádenská, Filip II. Bádenský a Marie Salome Bádenská (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Marie Bádenská (22. května 1562 – 25. dubna 1583, Třeboň) byla bádenská markraběnka. Stala se třetí manželkou významného českého šlechtice a politika Viléma z Rožmberka.

Život

Sloupy z původního mauzolea v kostele sv. Víta v Českém Krumlově, ve kterém byla pohřbena Anna Marie a Vilém z Rožmberka.
Anna Marie Bádenská – třetí manželka Viléma z Rožmberka

Narodila se jako dcera bádenského markraběte Filiberta a jeho manželky Mechtyldy Bavorské. Měla tři sourozence, sestry Jakubu a Marii Salome a bratra Filipa., který byl vládnoucím markrabětem. Anna Marie brzy osiřela a byla vychovávána u mnichovského dvora vévody Albrechta V. z rodu Wittelsbachů.

Sňatek

Mladičká, patnáctiletá Anna Marie dostala nabídku k sňatku od Viléma z Rožmberka, jednoho z nejmocnějších českých šlechticů a politiků Habsburské monarchie.

Vilém byl před sňatkem s Annou Marií čtrnáct let vdovcem po své druhé manželce Žofii Braniborské. Jelikož však neměl ze předchozích manželství, stejně jako jeho bratr Petr Vok, žádného potomka, rozhodl se uzavřít třetí sňatek. Přesto, že na rozdíl od předchozích dvou Vilémových manželek byla Anna Marie katolička, nesetkal se výběr s porozuměním panovnického rodu, kteří se obávali zkomplikování mezinárodních vztahů středoevropské monarchie.[pozn. 1]

Díky diplomatické podpoře Ferdinanda Tyrolského se však sňatek mohl uskutečnit. Dne 23. srpna 1577 byla uzavřena svatební smlouva a nevěsta do manželství přinesla věno 10 000 zlatých tolarů a výbavu. Jelikož byla sirotek, odehrála se svatba 27. ledna 1578 v Českém Krumlově. Snoubence oddával pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice. Rožmberkové se tímto sňatkem stali příbuznými panovnické dynastie Wittelsbachů.

Třetí sňatek Viléma z Rožmberka nalezl svůj ohlas i v soudobé literární produkci.[2]

„ Když Kateřina a Žofie zemřely, nastal den smutku
— zato šťastný je den, který Annu vám dal.
Marie Anna vám přinese důstojnost věrnou svou láskou,
s Marií Annou vás dnes manželstvím spojuje Bůh!
Stále ať láska vám vzkvétá, též věrnost, potomstvo četné!
Rakousy s bavorskou zemí, Bádensko s Růží se spoj! 		“
— Abrahám Böck[3]

Sňatek, ale i předpokládané naplnění touhy po očekávaném dědici se projevilo v nové renesanční malířské výzdobě jedné z komnat českokrumlovského zámku malíř Gabriel de Blonde.

Ani z tohoto manželství se však Vilém nedočkal potomka. Jeho třetí žena zemřela v necelých 21 letech 25. dubna 1583 a 3. května byla pohřbena v nové hrobce v krumlovském kostele sv. Víta.[4][5] Přestože mezi smrtí a pohřbem uplynula jen krátká doba, zúčastnil se pohřbu i její bratr Filip II. s manželkou.[6]

Závěr života

Anna Marie Bádenská zemřela po delší zhoubné nemoci na jaře 1583 ve svých jednadvaceti letech. Je pohřbena v kostele sv. Víta v Českém Krumlově společně se svým manželem, který ji následoval roku 1592. Do dnešních dnů se zachovala mramorová náhrobní deska.

O necelé čtyři roky později v lednu roku 1587 se Vilém oženil počtvrté. Jeho čtvrtou a poslední manželkou byla významná šlechtična Polyxena z Pernštejna. Oddávajícím v pražské katedrále sv. Víta byl arcibiskup Martin Medek z Mohelnice.[7] Svatebních oslav v Rožmberském paláci na Pražském hradě se účastnily stovky domácích i zahraničních hostů a zahájení byl přítomen sám císař Rudolf II. Hostina svou okázalostí připomínala královskou svatbu.[8]

Poznámky

  1. ↑ Habsburkové se především obávali, že by spojení Viléma z Rožmberka s Bavorskem mohlo posílit naděje Wittelsbachů na získání císařské koruny.[1]

Reference

  1. ↑ Dvory velmožů s erbem růže, s. 89.
  2. ↑ Životy posledních Rožmberků I., s. 287–288.
  3. ↑ Životy posledních Rožmberků I., s. 288.
  4. ↑ Vilém z Rožmberka, s. 222–223.
  5. ↑ Dvory velmožů s erbem růže, s. 89–90.
  6. ↑ KRÁL, Pavel. Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2004. 319 s. ISBN 80-7040-697-6. S. 220. 
  7. ↑ JANÁČEK, Josef. Ženy české renesance. 2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1987. 272 s. S. 22. Dále jen Ženy české renesance. 
  8. ↑ EVANS, Robert John Weston. Rudolf II. a jeho svět : myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612. Praha: Mladá fronta, 1997. 564 s. ISBN 80-204-0590-9. S. 90. Dále jen Rudolf II. a jeho svět. 

Literatura

  • NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1. 
  • PÁNEK, Jaroslav. Vilém z Rožmberka. Politik smíru. Praha: Brána ; Knižní klub, 1998. 315 s. ISBN 80-85946-86-6. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.