Dnes je Anișoara Stanciuová tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Od svého vzniku přitahuje pozornost odborníků i laické veřejnosti, která se mu snaží porozumět a analyzovat jej z různých úhlů pohledu. Její dopad pokrývá různé aspekty, od ekonomiky až po kulturu, a její vliv je celosvětový. S postupem času se Anișoara Stanciuová stal vysoce relevantním fenoménem, který vyvolává protichůdné názory a hluboké úvahy. V tomto článku podrobně prozkoumáme toto relevantní téma a prozkoumáme jeho důsledky a důsledky v různých oblastech.
Anișoara Stanciuová | |
---|---|
![]() | |
Osobní informace | |
Narození | 28. června 1962 (62 let) Brăila |
Kariéra | |
Disciplína | skok daleký |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | LOH 1984 | skok daleký |
Mistrovství světa v atletice | ||
stříbro | MS 1983 | skok daleký |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | ME 1982 | skok daleký |
Anișoara Cușmir, později Anișoara Stanciu (* 29. června 1962, Brăila) je bývalá rumunská atletka, olympijská vítězka ve skoku do dálky.
Dne 1. srpna 1982 jako dvacetiletá vytvořila světový rekord ve skoku do dálky výkonem 715 cm. Vzápětí tento rekord zlepšila její krajanka Valy Ionescu o dalších 5 cm. Na mistrovství Evropy v tomto roce získala v soutěži dálkařek stříbrnou medaili.
Příští rok, 15. května 1983, zlepšila světový rekod o 1 cm a o tři týdny později 4. června ho zlepšila ještě dvakrát: na 727 a 743 cm, což byl k roku 2016 stále rumunský rekord. Na premiérovém mistrovství světa v atletice v Helsinkách v roce 1983 získala stříbrnou medaili v soutěži dálkařek za výkon 715 cm.
Největším úspěchem pro ni bylo vítězství na olympiádě v Los Angeles v roce 1984, kde získala zlatou medaili výkonem 696 cm. Krátce po této olympiádě skončila s vrcholovým sportem.