V moderním světě je Angelo Goldstein téma, které se stalo aktuálním v dnešní společnosti. Od svého vzniku je Angelo Goldstein předmětem diskusí, výzkumů a protichůdných názorů. Postupem času význam Angelo Goldstein vzrostl, což má významný dopad na různé aspekty každodenního života. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé přístupy a perspektivy, které existují kolem Angelo Goldstein, a také jeho dnešní vliv. Od svých počátků až po současné implikace je Angelo Goldstein nadále tématem zájmu a úvah pro širokou škálu lidí a odborníků. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme osvětlit nejdůležitější aspekty související s Angelo Goldstein s cílem obohatit znalosti a podnítit informovanou debatu o tomto fenoménu.
JUDr. Angelo Goldstein | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1931 – 1939 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Židovská strana |
Narození | 29. července 1889 Milevsko ![]() |
Úmrtí | 19. května 1947 (ve věku 57 let) Tel Aviv ![]() |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | politik |
Commons | Angelo Goldstein |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Angelo Goldstein (29. července 1889 Milevsko[1] – 19. května 1947 Tel Aviv[1]) byl sionistický aktivista, československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Židovskou stranu.
Narodil se v Milevsku v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnes Česká republika). Vystudoval práva na Univerzitě Karlově, kde se již angažoval v sionistických spolcích (studentský spolek Bar Kochba). Už v roce 1913 byl delegátem 13. světového sionistického kongresu. V roce 1918 patřil mezi členy Národní rady židovské, která sdružovala sionisticky a národně orientované Židy a byl později aktivní v Sdružených židovských stranách a Židovské straně, které se v parlamentních volbách v roce 1920 a v parlamentních volbách v roce 1925 neúspěšně pokoušely o vstup do československého parlamentu.
Kandidoval za Židovskou stranu i v dalších parlamentních volbách v roce 1929, kdy tato strana vytvořila volební koalici se stranami československé polské menšiny. Goldstein sice nebyl zvolen, ale Židovská strana do parlamentu pronikla a zasedli zde za ni dva poslanci, Julius Reisz a Ludvík Singer. Když Singer roku 1931 zemřel, nahradil ho v poslaneckém křesle právě Angelo Goldstein. Vzhledem k právnímu vzdělání navázal na Singerovu profilaci a v Národním shromáždění se zabýval převážně právními předlohami zákonů. V roce 1935 se podílel na přípravě zákona č. 52/1935 Sb. o pobytu cizinců. Téhož roku pak podporoval před nadcházejícími parlamentními volbami v roce 1935 uzavření koalice mezi Židovskou stranou a Československou sociálně demokratickou stranou dělnickou (v jejímž poslaneckém klubu už dva poslanci Židovské strany v letech 1929-1935 beztak působili jako hospitanti). Ze strany ovšem tehdy kvůli tomu odešli někteří pravicoví členové (včetně dosavadního předsedy Emila Marguliese). V rámci sionistické frakční politiky se Goldstein profiloval jako centrista a patřil do bloku Všeobecní sionisté. V parlamentních volbách Goldstein vedl kandidátku Židovské strany ve volebním kraji Praha B a byl zvolen do Národního shromáždění. Kromě něj za Židovskou stranu v parlamentu usedl i Chajim Kugel. Goldstein se v následujícím volebním období vyjadřoval v Národním shromáždění hlavně k ekonomickým otázkám nebo k problematice antisemitismu a podílel se na přijetí zákona č. 9/1937 Sb., kterým se doplňuje organizace náboženské společnosti židovské v zemích České a Moravsko-slezské. Zákon řešil otázku volebního práva do židovských náboženských obcí. Během krizových měsíců v roce 1938 Goldstein opakovaně jednal s československými politiky o aspektech národnostní politiky (například 12. července 1938 ho přijal premiér Milan Hodža). Po Mnichovské dohodě už ale v parlamentu nevystupoval (formálně zůstal nezařazeným poslancem až do zrušení parlamentu roku 1939[2]). Roku 1939 odešel do mandátní Palestiny, kde působil jako právník. Zemřel roku 1947 v Tel Avivu.[3][4]